Parliament of the Czech Republic
Digital Repository

Elektronicka knihovna | NS RCS 1929-1935 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 135. schuze (obsah, prilohy) | Friday July 3rd, 1931

Predseda: Malypetr.

Mistopredsedove: Zierhut, dr Lukavsky, Roudnicky, Stivin, Spatny, Taub.

Zapisovatele: inz. dr Tousek, de Witte.

162 poslancu podle presencni listiny.

Zastupci vlady: min. predseda Udrzal; ministri Bechyne, Bradac, dr Czech, dr Derer, inz. Dostalek, dr Franke, dr Matousek, dr Meissner, Mlcoch, dr Slavik, dr Spina, dr Sramek, dr Viskovsky.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci Nebuska, dr Mikyska, dr Zadera.

Predseda (zvoni): Zahajuji 135. schuzi posl. snemovny.

Nemoci omluvil se posl. dr Mederly.

Lekarske vysvedceni predlozil dodatecne posl. Hausler.

Predseda: Dosla oznameni o zmenach ve vyborech.

Zastupce snem. tajemnika Nebuska (cte):

Do vyboru iniciativniho vyslal klub poslancu csl. strany nar.-socialisticke posl. Stejskala za posl. dr Moudreho: klub poslancu "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Halkeho za posl. Wagnera; klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Katze za posl. Hauslera.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Pozdilka za posl. Skopala-Prochazku; klub poslancu "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Platzera za posl. Bollmanna; klub poslancu csl. soc.-dem. strany delnicke posl. Bendu za posl. Fr. Svobodu.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu republ. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Marka za posl. Janceka a posl. Vencla za posl. dr Zadinu.

Do vyboru technicko-dopravniho vyslal klub poslancu "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Mullera za posl. Hauslera.

Predseda: Dosla nalehava interpelace.

Zastupce snem. tajemnika Nebuska (cte):

Nalehava interpelace posl. Hrusky, Krosnare a soudr. ministrum nar. obrany, vnitra a spravedlnosti o zavodnim teroru provadenem z prikazu ministra narodni obrany na delnicich a falsovani volebnich listin v Dankovce v Karline.

Predseda: Pocatkem schuze byl rozdan tisteny vladni navrh.

Zastupce snem. tajemnika Nebuska (cte):

1315. Vladni navrh zakona, kterym se zmocnuje vlada republiky Ceskoslovenske, aby prevzala statni zaruku za zapujcky vseuzitecnych elektrickych podniku v zemi Slovenske, a kterym se povoluje uziti dilcich dluznich upisu na tyto zapujcky vydanych k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu.

Predseda: Pocatkem schuze byly rozdany tistene zpravy.

Zastupce snem. tajemnika Nebuska (cte):

1312. Zprava vyboru imunitniho o zadosti kraj. soudu v Praze za souhlas s trest. stihanim posl. Hrusky (zlocin podle §u 81 tr. z.).

1317. Zprava vyboru zemedelskeho o vladnim navrhu zakona (tisk 1306) o statni pomoci pri zivelnich pohromach v roce 1931.

K tisku 1317. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1306) o statni pomoci pri zivelnich pohromach v roce 1931.

Predseda: Pocatkem schuze byly rozdany tistene Zapisy o 130. a 131. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Predseda: Pocatkem schuze byl rozdan a zaroven prikazan vyboru iniciativnimu tisteny navrh.

Zastupce snem. tajemnika Nebuska (cte):

1308. Navrh posl. Geyera, Simma a druhu na zarazeni mesta Ase do skupiny mist B cinovneho.

Predseda: Iniciativni vybor ve schuzi konane dne 2. cervence 1931 se usnesl prikazati k radnemu projednavani navrhy, a to:

Vyborum soc.-politickemu a rozpoctovemu:

Zastupce snem. tajemnika Nebuska (cte):

1263. Navrh posl. Zapotockeho a soudr. na poskytnuti nahrady skod obetem strileni v Kosutech.

1266. Navrh posl. Bergmanna, Zeminove, Spatneho a druhu na zarazeni mesta Brandysa nad Labem do skupiny mist B cinovneho stat. zamestnancu.

Predseda: Vyborum zemedelskemu a rozpoctovemu:

Zastupce snem. tajemnika Nebuska (cte):

1264. Navrh posl. Noveho, Remese, Pika, V. Benese a soudr. na poskytnuti pomoci pohorelym v obci Bilove, okres Kralovice u Plzne.

1265. Navrh posl. Chalupnika a soudr., aby neprodlene poskytnuta byla vydatna pomoc obyvatelstvu obce Zdechova, Luzne, Leskovce, Johanove a Usti v okrese vsetinskem na Morave, postizenemu tezkou zivelni pohromou.

1267. Navrh posl. Vaculika, Rypara a druhu na poskytnuti pomoci obyvatelstvu na Hranicku a Holesovsku postizenemu zivelni pohromou.

1273. Navrh posl. Fialy, dr Moudreho, Mikulase a druhu, aby zivelni pohromou postizenym obcim v okresu rokycanskem byla poskytnuta ze statnich prostredku vydatna pomoc.

1274. Navrh posl. Fialy, dr Moudreho, Mikulase a druhu na poskytnuti vydatne podpory obci Bilovu v okresu kralovickem, tezce postizene pozarem.

1281. Navrh posl. Knotka, Staska, Kanourka, Koska a druhu na poskytnuti pomoci obyvatelstvu v okresech pelhrimovskem a kamenickem nad Lipou postizenemu zivelni pohromou.

1282. Navrh posl. dr Zadiny, Honzla a druhu na urychlene poskytnuti pomoci zemedelcum, postizenym v r. 1931 zivelnimi pohromami na Ceskomoravske vysocine.

1283. Navrh posl. Chalupy, Tomaska a soudruhu na poskytnuti vsestranne pomoci obyvatelstvu obce Skuhrova, Kvasin a prilehlych obci, jez postizeny byly zivelni pohromou.

1284. Navrh posl. Vachy, Srby a soudr., aby neprodlene poskytnuta byla vydatna pomoc obyvatelstvu obce Stojice, Svojsice, Svincany, Jenikovice, Bezdekov a Barchov s pripojenymi osadami v okresu preloucskem, postizenemu zivelni pohromou.

1285. Navrh posl. Janalika, dr Dolanskeho a druhu na poskytnuti pomoci zemedelcum postizenym zivelni pohromou v okrese telcskem a jihlavskem.

1286. Navrh posl. dr Stanka, dr Hodzi, Masaty, Berana, inz. Zilky, dr Stefanka, dr Zadiny, Kremena, Marka, dr Sucheho a druhu na rychle poskytnuti pomoci postizenym v roce 1931 zivelnimi pohromami.

1287. Navrh posl. Nejzchleba-Marchy a druhu na poskytnuti pomoci zemedelskemu obyvatelstvu v obcich na Tisnovsku postizenemu zivelnimi pohromami.

1288. Navrh posl. Neumeistera, Hummelhanse a soudr. na rychle poskytnuti pomoci postizenym zivelni pohromou na okrese votickem.

1289. Navrh posl. Vanka, Mikulase a druhu, aby byla neprodlene poskytnuta pomoc a podpora zivelni pohromou postizenym zemedelcum v okresich jihlavskem, telcskem a moravskokrumlovskem.

1290. Navrh posl. Petra a druhu na poskytnuti okamzite podpory pohorelym obcanum v obci Bilove, okres Kralovice u Plzne.

1291. Navrh posl. Koska, Knotka, Staska a druhu na rychle poskytnuti pomoci obyvatelstvu postizenemu zivelni pohromou na okrese jicinskem a libanskem.

1292. Navrh posl. Salata a druhov, aby sa urychleno poskytlo podpory pohorelcom v obci Klaku, okres Nova Bana a v obci Stara Kremnicka, okres Kremnice.

1293. Navrh posl. Hlinku, dr Mederlyho a druhov na poskytnutie pomoci mimoriadnou zivelnou katastrofou postizenemu vinohradnictvu okresu bratislavskeho a modranskeho, menovite vinohradnictvu mesta Svateho Jura.

1294. Navrh posl. Wagnera a druhu na vydatnou podporu zemedelcu, postizenych zivelni pohromou dne 10. cervna 1931.

1295. Navrh posl. dr Mayr-Hartinga a druhu na rychle poskytnuti pomoci mestu Schonbachu, tezce postizenemu zivelni pohromou.

1296. Navrh posl. de Witte, Pohla, Blatne, Katze a soudr. na vydatna pomocna opatreni pro obec Schonbach, postizenou zivelni pohromou.

1300. Navrh posl. Samalika, Knotka, Rypara, dr Micury a druhu na vydani zakona o poskytovani podpor pri zivelnich pohromach.

1307. Navrh posl. Novotneho, Kubace, Jurana a soudr. na okamzitou pomoc malozemedelcum, poskozenym zivelnymi pohromami.

Predseda: Posl. Babel, Barsa a Hruska ve svych recech ve 133. schuzi snemovny dne 1. cervence t. r. pronesli vyroky ohrozujici bezpecnost statu.

Predsednictvo usneslo se podle §u 9, lit. m) jedn. radu vylouciti vyroky tyto ze zpravy tesnopisecke.

Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru zemedelskeho a rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 1306) zakona o statni pomoci pri zivelnich pohromach v roce 1931 (tisk 1317) [podle §u 35 jedn. radu].

Zpravodajem vyboru zemedelskeho jest p. posl. Dubicky, zpravodajem vyboru rozpoctoveho p. posl. Rypar.

Davam slovo prvemu p. zpravodaji p. posl. Dubickemu.

Zpravodaj posl. Dubicky: Slavna snemovno! Je krutym osudem zemedelskeho lidu, ze celorocni vysledky jeho tezke prace vystaveny jsou zhoubnym ucinkum zivelnich pohrom. Zadne podnikani nema tak velke risiko, jako prace, ktera pripravuje lidstvu chleb. Zemedelsky lid je pilny, nenarocny a v povolani svem krajne obetavy. Nezna delky doby pracovni, nevyvolava sporu, i kdyz hospodarska bida dopada olovenou tihou na jeho bedra, dre se s rodinami do umoru a nechce nic jineho, nez aby jeho prace a jeji vysledky mely tutez ochranu jako ostatni vyrobni podnikani.

Na venkove je zle. Temer plna tri leta trva krise, jake nebylo u nas od prevratu. Je to krise cenova i odbytova. Zemedelska prace je znehodnocena, v chalupach i statcich hospodari se s prodelkem, jak tedy div, ze zadluzeni venkova roste merou opravdu povazlivou. Je to vysoce nebezpecny zjev v hospodarskem zivote statu, nebot ochuzenim a zadluzenim venkova vznika vazna situace pro cele narodni hospodarstvi, ktere se muze zdrave rozvijeti jen tehdy, ma-li zemedelstvi zarucenu spravedlivou rentabilitu. Proto je v zajmu celostatnim, aby vysledky letosnich zni byly nalezite podchyceny a zemedelcum zabezpecena spravedliva mzda. Kdyby v nasi statni politice bylo vice smyslu pro potreby zemedelske vyroby, musily by zakonodarne sbory schvaliti vsechna ochranna opatreni proti cizi konkurenci, musily by vazne jednati o zvelebeni zemedelske prace, o udrzeni hospodarske stability venkova, nebot v opacnem pripade nastaly by pro cely stat pomery neudrzitelne. Dba-li se u nas toho, aby v socialnim smeru byly vybudovany pro delnickou tridu vsechny podminky ke spokojenemu zivotu, pak timtez pravem nutno venovati plnou pozornost a peci zemedelskemu zakonodarstvi a uciniti zejmena to, aby zemedelska vyroba byla sobestacna, spravedlive odmenovana a zajistena pred jakoukoli pohromou. Nadeje zemedelskeho lidu, ze letosni sklizen prinese mu aspon castecne hospodarske zlepseni, jsou v rade kraju zniceny. Zivelni pohromy vyskytly se opet v mimoradnem rozsahu a zpusobily nezmerne skody na letosni urode. Jestlize kazda zivelni pohroma je velkym nestestim v dobach normalnich, v dobach hospodarske stability, pak nyni, kdy hospodarska krise ochudila zemedelstvi o miliardy a uvrhla zemedelske usedlosti do zadluzeni, je zivelni pohroma pravou katastrofou. Nektere kraje jsou zasazeny tak silne a krute, ze z polnich kultur nezbude nic a zemedelec stoji tu se zoufalou otazkou na rtech, co bude dale. Je nutna proto rychla a bezodkladna pomoc. Ale kazda podpora a ulehceni v tomto nestesti se strany verejne spravy nemuze ani z daleka zahojiti rany, ktere zivelni katastrofa zpusobila. Zde by bylo na miste verejne krupobitni pojisteni, o nez se jedna uz nekolik let. Zemedelcum jde o pojistovnu, ktera by za podpory statu umoznila vsem hospodarum, aby za mirne pojistne premie mohli svou urodu zabezpeciti proti kazde zivelni katastrofe.

Uz v minulem zasedani sboru zakonodarnych predlozilo ministerstvo zemedelstvi prislusnou osnovu zakona, ktera byla odborne posouzena Poradnim sborem pro otazky hospodarske a je tedy zrala k ustavnimu projednani. Mam za to, ze letosni pohromy budou snad posledni pobidkou, ale take vystrahou vsem stranam, aby navrh tak ucelny a potrebny, navrh na zverejneni zivelneho pojisteni, byl ustavni cestou projednan.

Na zmirneni skod zpusobenych zivelnimi pohromami jsou sice u nas zrizeny u zemedelskych rad a na Podkarpatske Rusi u zemskeho uradu zvlastni fondy, dotovane kazdym rokem castkou 8 mil. Kc, ale s temito prostredky lze, slavna snemovno, vystaciti jen tehdy, kdyz skoda nedosahuje tak mimoradneho rozsahu, jako je tomu prave letos. Vypomoc udelovana z techto fondu muze miti raz jen nouzovy a naprosto tedy nestaci na snizeni bremen, ktera vyplyvaji ze soucasne, temer trilete hospodarske krise v zemedelstvi a z neobvykleho zadluzeni venkovskych chalup a statku. Z toho duvodu vypracovalo ministerstvo zemedelstvi za vedeni ministra Bradace navrh zakona, ktery bude vdecne uvitan vsemi poskozenymi lidmi.

V prve rade bude podle smyslu teto osnovy postizenym, kteri uzavreli nebo uzavrou zapujcku, poskytnut prispevek na zuroceni, a to ve vysi 3%. Uhrn zapujcek je stanoven celkovou castkou 50 mil. Kc. Prispevek na zuroceni bude stat platiti nejdele 15 let.

Zemedelsky vybor jednomyslne konstatoval, ze rozsah skod zivelnimi pohromami zpusobenych je tak mimoradny, ze preliminovana castka 50 mil. Kc ani zdaleka nestaci, aby ukol dany vladni osnovou mohl byti splnen. Proto z iniciativy vsech stran bylo usneseno, znovu jednati s ministerskou radou, aby castka 50 mil. Kc zvysena byla na 80 mil. Kc. Neznam jeste v teto chvili vysledek jednani v ministerske rade a nutno proto vyckati blizsich zprav.

Vladni navrh pamatuje i na vyjimecne pripady, kde poskozeny je zivelni pohromou ve svem hospodarstvi existencne ohrozen. Aby mu bylo umozneno uzavriti pujcku, prevezme zan stat zaruku az do celkove sumy 5 mil. Kc.

Je mnoho stiznosti, slavna snemovno, ze pujcky jsou drahe, zejmena na Slovensku a v Podkarpatske Rusi, kde uroky dosahuji vyse 20% i vice, a jak jsem jiz zduraznil v zemedelskem vyboru, rovnaji se primo lichve.

Vladni navrh umoznuje proto zaloznam, sporitelnam a jinym financnim ustavum, aby u nich mohly byti ucineny vklady ustavy verejnopravnimi a take socialne pojistovacimi ustavy, ktere, jak znamo, poskytuji pujcky na uroky nejnizsi. Maji vsak podminku, ze pujcky tyto mozno povolovati jen s t. zv. pupilarni, t. j. sirotci jistotou. Proto stanovi vladni navrh, ze za vklady ony bude ruciti stat az do celkove vyse 25 milionu Kc, cimz jest jim dana jistota sirotci.

V zajmu postizenych stanovi vladni osnova, ze urokova mira zapujcek nesmi presahovati urokovou miru techto penez o vice nez 1/2%, v zemi Slovenske a Podkarpatoruske, kde pomery nesou s sebou vyssi rezii, nejvice o 1%. Statni pomoci ma se dostati zemedelcum i nezemedelcum, a proto obsahuje vladni osnova ustanoveni, jakym zpusobem statni pomoc se ma rozvrhnouti na zmirneni skod na majetku zemedelskem a nezemedelskem.

Osnova posleze obsahuje obvykla ustanoveni o osvobozeni od kolku a veskerych poplatku.

Pri projednani teto osnovy v zemedelskem vyboru byla absolvovana debata, ve ktere zastupci jednotlivych stran poukazovali, ze je povinnosti verejne spravy, aby jeste jinym zpusobem vyslo se krajinam zivelni pohromou postizenym vstric. Proto schvaleny byly jednomyslne resoluce, jimiz se vlada zada, aby ucinila vsechna dalsi vhodna opatreni pro pomoc poskozenym oblastem a pro primou podporu poskozenym a na existenci ohrozenym zemedelcum, po pripade poskozenym i v jinych povolanich. Zada se zejmena, aby z nouzovych fondu pri zemedelskych radach byla poskytnuta okamzita financni vypomoc ve forme zalohy na obstarani nahradniho osiva a jinych hospodarskych potreb a na dopravu toho aby byl snizen zeleznicni tarif. Zada se dale, aby poskozenym zemedelcum byly poskytnuty danove ulevy, zejmena odpisy dani a prominuti danovych nedoplatku a aby za letosni rok a leta minula zakazany byly financni spravou danove exekuce v tech krajich, kde zivelni pohromy napachaly nezmernych skod. Posleze prijal zemedelsky vybor resoluci, ve ktere se vlada vyzyva, aby provedla zmenu provadeciho narizeni zakona ze dne 24. kvetna 1928, a to v ten smysl, aby podpory z titulu fondu u zemedelskych rad udelovany byly predevsim v penezitych castkach.

Jako zpravodaj zemedelskeho vyboru prosim slavnou snemovnu, aby moji zpravu vzala na vedomi a vladni osnove doprala ustavniho schvaleni. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji za vybor rozpoctovy, panu posl. Ryparovi.

Zpravodaj posl. Rypar: Slavna snemovno! Vlada podala posl. snemovne navrh zakona o statni pomoci pri zivelnich pohromach v r. 1931. Tim vyhovela pozadavkum poslancu vsech politickych stran, jez podaly iniciativni navrhy, celkem 83, na poskytnuti podpory tem, kteri byli postizeni zivelnimi pohromami kdekoliv v republice Ceskoslovenske. Jak bylo slavne snemovne sdeleno, zabyval se zemedelsky vybor timto navrhem ve schuzi dne 2. cervence a odevzdal navrh vyboru rozpoctovemu, aby projednal navrh vladni se stanoviska rozpoctoveho. Rozpoctovy vybor projednal tento navrh ve dvou schuzich dne 2. a 3. cervence a vzal na vedomi, ze poskytuje se pomoc v tomto vladnim navrhu dvojim zpusobem, a to: 1. zlevnenim poskytnuteho uveru, 2. umoznenim uveru.

Zlevneni uveru. Podle osnovy podane stat bere na sebe zavazek platiti 3% ze zapujcek, ktere postizeni uzavreli aneb uzavrou k odcineni skod. Osnova stanovi, ze tento prispevek bude poskytnut do celkove vyse zapujcek 50.000 Kc.

Za druhe poskytuje se umozneni uveru tem, kteri byli ohrozeni na sve existenci do te miry, ze by si nemohli opatriti uver normalni cestou. Tu se zaruci za ne stat podle osnovy do vyse 25 mil. Kc u peneznich ustavu, anebo primou zarukou, obstaraji-li si osobni uver do vyse 5 mil. Kc, ponevadz podle dosavadnich zkusenosti dosud tato vyse uveru stacila. Urok pri statni zaruce nesmi presahovati urokovou miru 1/2% v Ceskoslovensku a 1% na Slovensku a Podkarpatske Rusi. Aby mohly byti tyto pujcky poskytovany i od ustavu, ktere museji miti zarucenu sirotci jistotu, stanovi osnova, ze statni zaruka jest se sirotci jistotou rovnocenna, coz vzal rozpoctovy vybor na vedomi. Hypotekarni zapujcky se poznamenavaji v pozemkove knize jako zarucene zapujcky statem aby tim cena majetku byla jaksi naznacena.

Rozpoctovy vybor zabyval se hlavne otazkou, odkud vlada vezme penize k teto osnove zakona potrebne, a konstatoval, ze osnova tato, pokud se tyce nakladu, je hrazena v mezich rozpoctu tim spise, ze v rozpoctu ministerstva zemedelstvi jest castka 8 mil. Kc na pravidelne vypomoci zemedelcum pri zivelnich pohromach a 1,500.000 Kc na vypomoci nezemedelcum, a take ostatni naklad da se rovnez z rozpoctu hraditi.

Aby bylo docileno jednotnosti pri udelovani statni pomoci a aby byly urychlene vyrizovany prislusne zadosti, budou zadosti projednany ve zvlastni meziministerske komisi zastupcu ministerstva vnitra, ministerstva financi, ministerstva obchodu a ministerstva zemedelstvi, coz rovnez vzal rozpoctovy vybor na vedomi.

Bylo podano nekolik pozmenovacich navrhu, ktere jsou vlastne obsazeny v resolucich zemedelskeho vyboru, jez rozpoctovy vybor rovnez prijal a jednomyslne schvalil.

Jmenem rozpoctoveho vyboru dovoluji si tedy vladni osnovu zakona tisk 1306 o statni pomoci pri zivelnich pohromach v r. 1931 tak, jak jej prijal vybor zemedelsky ve sve schuzi dne 2. cervence 1931, doporuciti na zaklade usneseni vyboru rozpoctoveho ve schuzi dne 2. a 3. cervence 1931 slavne snemovne k ustavnimu schvaleni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): K teto veci jsou prihlaseni recnici, zahajime proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitky nebyly.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Prihlaseni jsou recnici: na strane "proti" pp. posl. Matzner a Novotny; na strane "pro" p. posl. Mikulas.

Davam slovo p. posl. Matznerovi.

Posl. Matzner (nemecky): Damy a panove! Zakon o statni pomoci pri zivelnich pohromach, ktery byl dnes predlozen snemovne k projednavani, jest omezen jen na rok, na rok 1931. Jest to velmi divne, ze tak dulezity zakon pri kazdem krupobiti a vetsi bouri musi byti znovu formulovan, ze se pri kazdem usnaseni o nem strhne primo rvacka, jednani a vyjednavani, ze jedna strana od druhe zada vzajemne usluhy. Nouze v zemedelstvi o provozovny a obytne domy musi to odstonati, aby jedna nebo druha strana si mohla uvariti svou stra nickou polivcicku na ohni parlamentni vymluvnosti. Ohromne skody, ktere povstaly bez prispeni drzitele, a to nahlou zivelni pohromou, byly podnetem, aby byly vybojovany recnicke souboje. Co se ten nebo onen stara o nouzi, o strasti a starost tezce poskozenych bliznich, kdyz, ba jen kdyz svata strana je zachranena a odnese si politicky uzitek. Pred dvema lety jsem pri podobne prilezitosti, jako je dnesni, v rozprave navrhl, aby se misto tehdy navrhovanych 10 milionu Kc na napravu skod zpusobenych zivelnimi pohromami povolilo 100 milionu Kc. Bylo mi tehdy namitano, ze toho neni treba, ponevadz se uprava provadi vzdy podle prave vyskytujicich se skod. Zadal jsem tehdy take, aby se poskozenym, stejne jak se to ma delati i podle tohoto zakona, nedavala podpora a zaruka 3%niho zuroceni, ponevadz jsem to nepovazoval za vydatnou podporu pro poskozene. Tehdy jsem pravil: Podle meho mineni bylo by znacne lepsi, kdyby se tem, kdoz vykazuji skodu na majetku a hospodarstvi a jejichz existence jest ohrozena, dalo konecne odskodneni v hotovych penezich, aby si kazdy mohl pomoci podle toho, jak sve hospodarstvi vede. Ani nynejsi zpusob, jimz se ma prispeti ke zmirneni nouze, nepostacuje, ponevadz prece vraceni kapitalu musi byti pro postizeneho neobycejne tezke, ale prece jednoho dne musi nastati. Podival jsem se letos na skody zpusobene bouremi v okrese osoblazskem a jindrichovskem a videl jsem celou bidu, jak tam lide pro ohromnou bouri ztratili cele sve jmeni a zustali bez pristresi. Pral bych si, aby prave tato nemecka uzemi byla uznana za rovnopravna a hojne obdarena vypomoci. Bylo by velmi cenne, abychom nevideli pomstu snad podle rodnych listu. Prohlasuji jiz nyni, ze moje strana bude pro tento navrh hlasovati, i kdyz docela nepostacuje.

Nyni bych rad rekl neco o urcovani cen, pokud se to tyka zemedelstvi. Stojime primo prede znemi. Jeste nevime, jakeho zmetka porodi vladni vetsina ve sve bezradnosti, pry na ochranu zemedelstvi. Novy hospodarsky zazrak vyvstal znovu na politickem nebi Ceskoslovenske republiky. Jiz pred 2 lety vycistila socialni demokracie v tomto state betlemskou hvezdu, tak zvany obilni monopol, velmi ciste a leskle, aby cesti a nemecti agrarnici byli trpytem vyhody pro tezce chore zemedelstvi ocarovani. Pro zelenou internacionalu blyskala se tehdy hvezda obilniho monopolu prilis rude, v cetnych schuzich a poradach stale znovu se k ni domichavalo na spicku noze zelene, az smisenina dostala spravnou vladni barvu, cernou, cervenou a zelenou. Pravim: "Cerno-rudo-zelena koalice znici dukladne hospodarstvi." Postup jest tento: Ponevadz kazda strana vychazi na velkou politickou loupez zvlast a jedna jedina nemuze tolik uchvatiti, jak to vyzaduji stranicke pomery, uzaviraji nejvetsi strany ve vlade pratelsko-nepratelsky spolek. Tento pratelsko-nepratelsky spolek nechaji nekolikrate hodne vasnive se vyzuriti. Silena politika zuri v tisku, dnes pro, zitra proti, kompromisy, nove cesty, odmitave stanovisko, osobni nalada, socialni demokrati tvrdi a agrarnici povolni, pak agrarnici tvrdi a socialiste povolni, klerikalove vari stranickou polivcicku na ohni rudo-zelene horke vlny, soli ji souzvukem, odporem, souhlasem. Hospodarsti ministri hloubaji ve vladnim hnizde o rozdeleni zisku mezi strany a stat: 50% statu, 40% stranam, 10% vyrobci, zemedelci. Kdyby snad strany byly nespokojeny pri rozdileni zisku, muze se narizenim jeste zbytek 10% rozdeliti mezi nespokojene. Kdo v tomto state povstane a rekne, ze zakonodarna praxe neni idealni, tomu nelze pomoci.

Byl predlozen navrh na zrizeni obilni akciove spolecnosti, na ktere se stat mel ucastniti 51%, a zemedelske svazy druzstev, svazy konsumnich druzstev, svazy obchodniku s obilim a mlynu 49%. A bylo jeste mnozstvi mineni, jak by se ucinne mohlo celiti nemirnemu obchodu s dovazenym obilim. Jen k radikalnimu prostredku nechteli sahnouti. Prumerne ceny prazske plodinove bursy za poslednich 5 let byly prijaty jako zakladni ceny obili pro zito, psenici, jecmen a oves. Tyto zakladni ceny bylo by lze jeste aspon napolo prijmouti jako stale rocni ceny. Podle tohoto vypoctu byla zjistena a zarucena cena psenice 190 Kc za 100 kg, zita 170 Kc, jecmene 165 Kc a ovsa 144 Kc. Politicti vyjednavaci navrhuji vsak proti tomu cenu psenice 170 Kc a cenu zita 142 Kc. Jako cert ciha na dusi, tak cihaji vyzivovaci umelci na ceny obili.