Za účasti téměř 150 poslanců z parlamentů celé Evropy se v Praze na Žofíně uskutečnilo XLI. zasedání COSAC.
Za účasti téměř 150 poslanců z parlamentů celé Evropy se v Praze na Žofíně uskutečnilo XLI. zasedání COSAC, organizované v rámci českého předsednictví Parlamentem České republiky, konkrétně výbory pro evropské záležitosti obou jeho komor. Třídenní jednání COSAC bylo vedeno předsedkyní výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny PČR Kateřinou Jacques a předsedou výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR Luďkem Sefzigem. První ze tří hlavních programových bloků představovala témata spjatá se současnou hospodářskou a finanční krizí z pohledu českého předsednictví. Další blok pojednával o roli EU při podpoře a ochraně demokracie a lidských práv ve světě. V posledním tématickém celku se diskutovalo o politice Unie vůči východním sousedům.
Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček účastníky konference přivítal připomenutím všech předchozích úspěšných parlamentních akcí, souvisejících s českým předsednictvím Radě EU. Upozornil na to, že Evropa se rozšiřuje a zároveň prožívá krizi, a zdůraznil, že jejím hlavním úkolem je zůstat i nadále jednotná. Na jeho slova navázal předseda Senátu Přemysl Sobotka, jenž vyzdvihl význam principů subsidiarity, proporcionality a role národních parlamentů při prohlubování evropské integrace. Dále v úvodní části konference, kterou moderovala předsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti Kateřina Jacques, vystoupil předseda vlády Jan Fischer s příspěvkem České předsednictví v Radě EU. Za svou vládu se zavázal k řádnému dokončení českého předsednictví a dodal, že chce čelit evropské skepsi, že malé členské státy nejsou schopny řídit Unii. Ve vztahu k světu se EU má podle premiéra naplno chopit role globálního hráče. Cesty má nalézat např. ve Východním partnerství a v prohlubování vztahu ke kandidátským nebo partnerským zemím. Důraz pak položil na mezinárodní vztahy, zejména s USA a Čínou.
Konference pokračovala debatou o hospodaření a finanční situaci Evropské unie v době aktuální krize. Bývalý ministr financí ČR Miroslav Kalousek upozornil nato, že se jedná o globální krizi větší než jsou běžné cykly ekonomické stagnace. Nápravu může přinést očištění finančních institucí od znehodnocených aktiv. Navrácení důvěry ve finanční sektor je podle něho důležitější než státní sanování domácí produkce nebo evropský fond s funkcí posledního věřitele. Evropa může zvýšit svoji konkurenceschopnost tím, že v poměru spotřeba - investování budou mít přednost investice. Spadá sem rovněž mezinárodní snaha o odstranění daňových rájů, pro kterou je ideální platformou skupina zemí G-20. Současný český ministr financí Eduard Janota uvedl, že pro ČR není reálné přijetí EURA do 2 let a jako možné datum uvedl rok 2013.
Další řečník, komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla ve svém příspěvku o politické strategii Evropské komise pro r. 2010 podtrhl význam posílení vztahů mezi EK a národními parlamenty. Podle komisaře Špidly bude i v dalším období po volbách do EP pokračovat plánovaní a programování priorit, mezi něž patří řešení soudobé krize. To se realizuje jednak přímými finančním transfery pro podporu institucí, jež půjčují finanční prostředky (v tomto roce bylo pro tento účel vyčleněno 400 miliard EURO), jednak obnovením důvěry ve finanční trhy prostřednictvím plánu řízení finančních služeb. Enviromentální potřeby a požadavky kladou před Evropu úkol transformovat se v ekologické hospodářství. Související prioritou je eliminovat nezaměstnanost pomocí investic do rekvalifikací a inovací. Mezi priority EK pro r. 2010 patří konkrétně závazek snižovat emise skleníkových plynů nebo podpora zemědělské politiky. V kapitole Evropa a občan se řeší propojení evropské migrační politiky. V této oblasti EK připravuje projekt společného azylového evropského systému.
Ministr pro lidská práva a menšiny ČR Michael Kocáb otevřel problematiku lidských práv a jejich ochrany svým projevem Role EU při podpoře a ochraně demokracie a lidských práv ve světě blok lidská práva a EU. Ministr vystoupil místo původně avizovaného bývalého prezidenta ČR Václava Havla, který k přítomným promluvil z audiovizuálního záznamu promítnutého na plátno v jednacím sále. Podle bývalého českého prezidenta spočívá role EU v tom, aby lidská práva nezůstávala pouze v preambulích státoprávních dokumentů, ale aby se jim dostalo skutečné ochrany a péče. Zároveň se striktně ohradil proti tomu, aby Evropa z pragmatických důvodů ustupovala zlu a diktátorským režimům ve světě. Ministr Kocáb s odkazem na svoji úlohu při jednáních zástupců OF s představiteli komunistické moci r. 1989 a při řešení odsunu sovětských okupačních vojsk uvedl, že v oblasti lidských práv je třeba někdy jednat rychle a neformálně. V systému politiky svého resortu rozlišuje v dané problematice tři významná témata: přistěhovalectví, terorismus a lidská práva žen. Na evropské úrovni pokládá za prioritu sladit přístupy v oblasti lidských práv a zlepšit dialog se třetími zeměmi. Společný postup se týká ochrany rovnosti pohlaví, boje proti xenofobii, proti násilí na dětech atd. Podle ministrových slov není možné při izolování extrémních skupin ve společnosti omezovat obecně svobodu jednotlivce. Každou změnu v tomto ohledu je třeba maximálně uvážit. V otázce mezinárodní ochrany lidských práv Kocáb upřednostňuje aktivní debata, která se nespoléhá na to, že zlo zmizí samo od sebe.
Předseda výboru pro záležitosti EU Senátu PČR Luděk Sefzig představil 11. pololetní zprávu o roli národních parlamentů při kontrole Europolu a hodnocení Eurojustu, které zaznamenaly v poslední době značný nárůst pravomocí. Lisabonská smlouva deleguje kontrolní činnost vůči Europolu a Eurojustu právě na EP a národní parlamenty. V diskusi členských zemí EU převládá názor, že spolu s uvedenými institucemi se na kontrole má podílet také COSAC.
O Východním partnerství EU hovořil ministr zahraničních věcí ČR Jan Kohout, podle nějž bude vhodně doplňovat evropskou politiku sousedství. Unii dosud chyběl model vztahů s těmito zeměmi: Arménie, Azerbajdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Zájmem EU trvale zůstává, aby s partnery na východních hranicích byly udržovány přátelské vztahy a aby si jejich státy udržovaly hospodářskou a politickou stabilitu. Východní partnerství nabízí těmto zemím obchodní, energetickou, institucionální i politickou spolupráci na konkrétních projektech. EU vyzvala k vytváření východních meziparlamentních společenství. Od těchto iniciativ si mnohé slibuje např. Bělorusko, které doufá v rovný přístup evropských institucí.
Na příkladu zprávy o testu subsidiarity Návrhu směrnice EP a Rady o normách pro lidské orgány pro transplantaci začala debata o principu subsidiarity - zásady, kterou se EU od svého historického vzniku řídí. Samotná zpráva shrnuje postupy, zjištění a zkušenosti s kontrolou plnění zásady subsidiarity provedenou vnitrostátními parlamenty členských státu EU v dané problematice. Účastníci konference se shodli na potřebě častého testování zásady subsidiarity při přijímání norem národními parlamenty. Zazněl zde návrh rozšířit testování o členy EK. Těmto testům je přikládána obzvláštní důležitost, neboť z jejich výsledků vzejdou návrhy směrnic. Během debaty zazněly četné názory na vhodnou míru subsidiarity v rozhodovacích procesech evropských institucí i národních parlamentů.
Účastníci konference XLI. COSAC v závěrečném prohlášení přivítali úsilí Evropské rady vypořádat se s hospodářskou krizí pomocí fiskálního stimulačního balíčku, obsahujícího opatření na povzbuzení a posílení evropského hospodářství. COSAC zdůraznil pokrok při implementaci plánu hospodářské obnovy z prosince 2008 (zejm. investice do transevropských sítí a podpory financování malých a středních podniků). Dále konstatuje úspěch reformy Evropského fondu pro přizpůsobení globalizace, která posílí jeho efektivitu. COSAC rovněž konstatoval důležitost společné měny a udržitelných veřejných financí v dlouhodobé perspektivě. Hospodářské zpomalení nemůže Unii přimět k nižší aktivitě v oblasti udržitelného rozvoje a klimatické strategie přijaté Evropskou radou. Konference odsouhlasila, že ochrana lidských práv a podpora demokracie ve světě jsou jedněmi z nejdůležitějších parlamentních témat. COSAC poděkoval bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi za jeho hodnotný příspěvek při podpoře lidských práv a demokracie ve světě. COSAC přivítal výsledky zakládajícího summitu Východního partnerství, konaného v Praze 7. května 2009. COSAC vítá tento projekt kvůli závazkům k demokracii, vládě práva a respektu k lidským právům a pokládá ho za vhodný způsob pro sblížení Evropské unie s nečlenskými východními státy. COSAC podporuje pokračování jednání s Ruskem o nové Dohodě o partnerství a spolupráci. Zvláštní důraz je položen také na spolupráci v oblasti demokracie a lidských práv.
V závěrech pražského COSACU figuruje požadavek na pokračování diskusí o dohledu nad Europolem a hodnocení aktivit Eurojustu. COSAC má také sbírat informace o parlamentních procedurách při dohledu nad uvedenými institucemi a o návrzích pro meziparlamentní spolupráci v této oblasti. V otázkách hodnocení kontroly subsidiarity COSAC vítá výsledky poslední koordinované kontroly subsidiarity o návrhu směrnice EP a Rady o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci. Kontrola subsidiarity byla vykonána 27 parlamenty či parlamentními komorami z 20 členských států během 8 týdnů. 25 z 27 parlamentů neshledalo porušení principu subsidiarity. Konference uvítala 11. pololetní zprávu sekretariátu COSAC, která je pro národní parlamenty a EP důležitým zdrojem informací. Díky svému nahlédnutí do procedur a praktik parlamentů EU jsou zprávy oceňovány, protože poskytují aktuální a komparativní informace usnadňující výměnu osvědčených postupů při projednávání legislativy a politik EU. V tomto odstavci je poznamenáno, že dnes 33 zástupců národních parlamentů z 24 členských zemí trvale sídlí v Bruselu a informují vlastní parlamenty o politickém vývoji v Bruselu, zajišťují výměnu informací stran návrhů EU, meziparlamentní spolupráci a usnadňování kontaktů členů národních parlamentů a EP. Všechny národní parlamenty se shodly na účasti na spolufinancování stálého člena sekretariátu COSAC a financování nákladů na chod kanceláře COSAC.
Po České republice převezme řízení Rady EU Švédsko. V samém závěru konference vystoupila Anna Kinberg Batra, předsedkyně výboru pro záležitosti Evropské unie švédského parlamentu, která pozvala delegáty na zasedání vedoucích představitelů COSAC ve Stockholmu 5. - 6. července 2009, při kterém budou mj. přivítáni noví švédští europoslanci. Dále oznámila pozvání na plenární zasedání COSAC 4. - 6. října 2009 opět ve Stockholmu.
Tiskový odbor PSP ČR