Kapitola 7. a 7.A. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Do působnosti ministerstva spravedlnosti náleží: Příprava osnov zákonů a nařízení z oboru hmotného práva soukromého a trestního, z oboru řízení ve věcech občanských a trestních, dále zákonných předpisů týkajících se úpravy soudů, justičních úřadů a ústavů, jakož i advokacie a notářství. Správa soudů, justičních úřadů a ústavů. Ve všech záležitostech justiční správy rozhoduje ministerstvo spravedlnosti jalo poslední instance.

Mimo personální agendy soudců a úředníků justičních, notářů a soudců laiků u soudů obchodních, obchodních senátů a senátů horních, přísluší mu dohled na činnost soudů, podřízených úřadů a ústavů, advokátů a notářů, vězeňská administrativa a navrhování udělení milosti presidentu republiky.

V oboru příprav legislativních prací bylo by zvláště uvésti, že připravena byla řada osnov zákonů a předložena Národnímu shromáždění. Jsou to zejména:

Osnova zákona o právu původském k literárním, hudebním, uměleckým a fotografickým dílům.

Osnova zákona o osvojení, jež má uvésti ve shodu zvykové právo uherské ustanovením občanského zákona.

Osnova zákona o pracovních soudech, který má nahraditi zákon č. 218/1896 ř. z. a sjednotiti zákonodárství v tomto oboru rozšířením na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo i další Národnímu shromáždění dosud nepředložené osnovy, zejména těchto zákonů:

Osnovu společného exekučního řádu.

Návrh jednotného notářského řádu, slučující rakouské zákony o notářích, zejména notářský řád č. 75/181 ř. z. s uherským zák. čl. XXXV/1874 a zák. čl. VII/1886.

Osnova jednotného advokátního řádu.

Osnova konkursního, vyrovnávacího a odpůrčího zákona, jež bude opět unifikačním dílem a jímž bude na Slovensku a Podkarpatské Rusi zaveden také odpůrčí řád.

Osnova obchodního zákona, který by nahradil oba platné zákony, totiž ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863 a zák. čl. XXVII/1875.

Osnova o služebních poměrech zaměstnanců (zákon o zaměstnání ve vyšších službách soukromých), který by nahradil zákon o obchodních pomocnících č. 20/1910 ř. z.

Revisi občanského zákona; elaboráty pěti subkomitétů byly již vydány tiskem a vyčkává se nyní dojití posudků od zúčastněné a právnické veřejnosti.

Osnova knihovního zákona.

Připraveny jsou konečně ještě tyto osnovy:

O výpovědích a stěhovacích řádech pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, o stíhání pokoutnictví, o zmocnění zemských úvěrních ústavů ku přijímání soudních deposit, o sirotčí jistotě cenných papírů, o řízení nesporném, o přeměně pravovárečných měšťanstev v akciové společnosti o obchodních jednatelích a o titulech soudců a státních zástupců. Dále pracuje se na osnově nového civilního řádu soudního.

V oboru trestního zákonodárství byly v roce 1925 skončeny přípravné práce hro jednotný trestní řád. Návrh je připraven k tisku. Zároveň bylo přikročeno k unifikačním pracem na trestním řádě.

Z větších reformních prací byly připraveny zejména osnovy zákona o trestním soudnictví nad mládeží, jednotného zákona o zahlazení odsouzení a zákona, jímž se zřizují soudní lékařské rady.

V oboru styků mezinárodních mělo ministerstvo spravedlnosti význačnou účast na přípravě a sjednání konsulárních smluv, z nichž dojednána v roce 1925 zejména smlouva s Italií. Stejně mělo ministerstvo spravedlnosti podíl na sjednávání všech obchodních smluv i smluv celostátního rázu a zejména též při vtělování ustanovení těchto smluv do vnitrostátního právního řádu.

Dále třeba uvésti účast na konané V. haagské konferenci pro mezinárodní právo soukromé, které je význačným pokusem o kodifikaci hraničních norem v oboru práva rodinného, dědického a konkursního.

V oboru mezinárodních právních styků bude snahou ministerstva docíliti v zájmu průmyslových a obchodních kruhů vykonatelnosti exekučních titulů v cizích státech, dále upraviti právní styky s těmi státy, s nimiž dosud smlouvy o právní pomoci a vydávání zločinců nebyly uzavřeny. V oboru správním bude činnost ministerstva obrácena zejména ku dalšímu zrychlení soudního zřízení a zjednodušení justiční správy.

Řada nových zákonů, které přikazovaly soudům na mnoze i novou agendu a které dotýkaly se též jejich organisace, vyvolala přečetná administrativní opatření. Došlo k velikým přesunům osobním, zřízeny nové krajské soudy v Klatovech, Mor. Ostravě, sedrie v Hustu a Užhorodě, obvody mnohých soudů změněny. Ve větším měřítku stalo se tak zejména na Slovensku vládním nařízením č. 55/1926 Sb. z. a n., v hlavním městě Praze. upraveno bude soudnictví podle zákona č. 213/1925 Sb. z. a n. Vládním nařízením č. 119/1926 Sb. z. a n. zřízen byl již okresní soud civilní pro vnitřní Prahu (I., II., V., VI.) a v nejbližší době dojde ke zřízení jediného soudu exekučního a k soustředění pozemkových knih od dosavadních okresních soudů v Praze u zemského civilního soudu. Při zřízení okresního soudu pro vnitřní Prahu zrušeny byly okresní soudy pro Staré Město, pro Horní Nové Město a pro Dolní Nové Město. Při dalších úpravách, zrušeny budou ještě okresní soudy pro Malou Stranu, v Karlíně, Vršovicích a Nuslích.

Po výstavbě nové budovy pro zemský trestní soud na Pankráci bude konečně umožněno, aby též většina státních soudů pražských byla soustředěná na Karlově náměstí.

S tím souvislé zrušení trestnice, pro muže v Praze a její přeměna na věznici zemského trestního soudu bylo již provedeno.

Poručenská agenda na Slovensku a Podkarpatské Rusi bude i v roce 1927 obstarávána samostatnými správními úřady (poručenskými), podřízenými ministru spravedlnosti. Tím je odůvodněna samostatná položka rozpočtu pro toto odvětví správní činnosti státu. Likvidaci bývalých sirotských stolic nebylo možno ještě dokončiti, ze však očekávati, že se tak stane v r. 1927. Je úmysl, aby potom byla poručenská agenda pojata do soudní agendy a stala se její součástí. Tato nová úprava způsobí, že zmizí zvláštní úvěrová položka v rozpočtu.

Sirotčí pokladny:

V obvodu vrchního zemského soudu v Praze činilo celkové jmění sirotčích pokladen koncem roku 1923 (přesná data za rok 1924 nebyla ještě zpracována) 248,1 mil. Kč. Z toho bylo uložena na hypotekách 42 %, na cenných papírech 39 %, u spořitelen 3 %. Z cenných papírů činily československé státní půjčky 64,5 mil. Kč. Předválečné renty rakouské činily 13,4 mil. Kč a válečné půjčky rakouské 15,8 mil. K. Pasiva činila celkem 231,6 mil. Kč. Přebytek 16,5 mil. Kč nestačil k vyrovnání kursovního rozdílu cenných papírů v částce 27,3 mil. Kč. Tak vznikl celkový úbytek 10,8 mil. Kč.

V obvodu vrchního zemského soudu v Brně činilo jmění sirotčích pokladen koncem roku 1924 celkem 144,7 mil. Kč. Z toho bylo uloženo na hypotekách 55 %, ceniných papírech 30 % a u spořitelen 6 %. Z cenných papírů činily československé státní půjčky 29,2 mil. Kč, předválečné renty rakouské 9,0 mil. K a rakouské válečné půjčky 5,0 mil. K. Pasiva činila 123,7 mil. Kč. Přebytek v částce 20,9 mil. Kč snižuje se kursovním rozdílem na skutečný přebytek 1,1 mil. Kč.

Projektuje se zřízení ústřední sirotčí pokladny a jednání o tom s příslušnými ministerstvy bylo zahájeno. Konečné rozřešení bylo odsunuto do vyřízení otázky zřízení poštovní spořitelny.

Deposita:

V obvodu vrchního zemského soudu v Praze klesl počet depositních podstat ze 37.894 v roce 1923 na 23.501 v roce 1925. Je to účinek provádění zákona č. 88/1924 Sb. z. a n. úhrn civilních soudních deposit u 215 depositních pokladen v Čechách činil koncem roku 1925 - 125,0 mil. Kč. Z toho připadalo na hotovosti 20,3 mil. Kč, na cenné papíry 29,0 mil. Kč, na vkladní knížky 74,2 mil. Kč a na skvosty 1,4 mil. Kč. U depositního úřadu civilních soudů v Praze klesl počet depositních podstat 8.651 v roce 1923 na 3.415 v roce 1925. Celkem činila deposita zde 63,8 mil. Kč, z toho činily v hotovosti 16,4 mil. Kč, vkladní knížky 25,1 mil. Kč a cenné papíry 21,7 mil. Kč. Pokles deposit vysvětluje se hlavně realisací a výplatou přejímacích cen složených dlouholetými pachtýři.

V obvodu vrchního zemského soudu v Brně bylo koncem roku 1925 celkem 7.352 depositní hmoty proti 9.352 v roce 1923. Úhrn deposit činil zde 37,1 mil. Kč, z toho činily hotovosti 1,7 mil. Kč, cenné papíry 14,7 mil. Kč, vkladní knížky 19,9 mil. Kč a skvosty 0,7 mil Kč. U depositního úřadu civilních soudů v Brně bylo koncem roku 1925 celkem 2422 depositní hmoty se stavem 20,1 mil. Kč.

U Zemské banky v Praze bylo v r. 1925 úhrnem 149,6 mil. Kč soudních deposit a sice 14 deposit z obvodu pražského v hodnotě 0,1 mil. Kč v úschově, 4303 depositních hmot z obvodu pražského v hodnotě 149,2 mil. Kč v úschově a správě, 14 deposit v hodnotě 0,3 mil. Kč z obvodu brněnského v úschově a správě a 3 deposita v hodnotě 0,094 mil. Kč z obvodu košického v úschově a správě. U poštovního úřadu šekového byla deposita soudů a poručenských úřadů z obvodu celé republiky, a to z obvodu vrchního zemského soudu v Praze 5790 deposit v úhrnné hodnotě 87,9 mil. Kč, z obvodu vrchního zemského soudu v Brně 3437 deposit v hodnotě 45,1 mil. Kč, z obvodu soudní tabule a poručenského úřadu III. stolice v Bratislavě 189 deposit v hodnotě 14,7 mil. Kč, ze slovenského obvodu soudní tabule a poručenského úřadu III. stolce v Košicích 189 deposit v hodnotě 1,9 mil. Kč a z podkarpatského obvodu soudní tabule a poručenského úřadu III. stolice v Košicích 79 deposit v hodnotě 0,5 mil. Kč.

V roce 1925 bylo vydáno vládní nařízení č. 49/1925 Sb. z. a n. o ukládání soudních deposit a deposit poručenských (sirotčích) úřadů u zemské banky (dříve Zemské banky království Českého) v Praze a její filiálky v Bratislavě. Poplatky za úschovu soudních deposit byly stanoveny §em 12. zákona č. 53/1925 Sb. z. a n. ve výši sazeb platných pro poštovní šekový úřad.

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi jsou sirotčí pokladny ve stadiu likvidace podle vládního nařízení č. 261/1925 Sb. z. a n. Likvidace velkých sirotčích, pokladen se značnými hypotekárními pohledávkami byla odsunuta v naději na brzké uzákonění osnovy zákona o ústřední sirotčí pokladně, který má platiti i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Kolik deposit je ve spořitelnách podle zákona č. 302/1920 Sb. z. a n., statisticky zachyceno není. Připravena jest osnova zákona o depositní službě a o zrušení zvláštních schovacích úřadů civilní služby v Praze a v Brně, pro spojitost s osnovou zákona o ústřední sirotčí pokladně vyčkává se konečného řešení zároveň s touto osnovou.

Konečně v oboru vězeňském bude v rámci účelné a úsporné reformy vězeňství o stránce hospodářské přihlíženo k tomu, aby trestnice i polepšovací ústavy vlastními hospodářstvími kryly podle možnosti veškerou svou potřebu a aby trestanci svou prací přispívali co nejvíce k úhradě nákladů, s nimiž je spojeno jejich věznění, v tom směru se poukazuje na připojené výkazy o počtu vězňů a nákladů na trestance. Po stránce všeobecně finanční dlužno poznamenati, že konání spravedlnosti není spojeno pro stát jen s výdaji, nýbrž je také zdrojem příjmů (některé pokuty, příjmy z práce vězňů a trestanců) a zejména, že velké částky plynou do státní pokladny ze soudních poplatků.

Náklad na jednoho trestance v roce 1925.
Trestnice
Průměrný denní stav
Náklad
Příplatek státu
  
Úhrnem
Na jednoho trestance průměrného denního stavu
Na jednoho trestance průměrného denního stavu
úhrnem
na jednoho trestance za
   
stravování za
ošacení za
 
   
rok
den
rok
den
rok
den
 
rok
den
  
Praha4205,302.405 12.624,7734,581797,35 4,92402,251,10 2,436.0785800,1815,89
Kartouzy4414,201.127 9.526,3424,091521,85 4,16319,790,87 2,899.3846574,5618,01
Plzeň4774,711.886 9.878,1627,081695,77 4,64351,450,96 3,157.0736618,6018,13
Mírov5023,983.20 7.934,7021,731532,56 419260,860,71 2,612.2305203,6414,25
Ilava3402,820.786 8.296,4222,721376,32 3,77257,300,70 1,668.7934908,2113,44
Leopoldov3603,299.965 9.166,5625,111738,58 4,76410,581,12 2,619.9807277,719,93
Řepy226878.146 3.885,6010,64
-
-
-
-
869.614 3847,8410,54
Úhrnem 25,197.535       16,263.152   

Náklad na jednoho trestance v Čechách v r. 1914.
Trestnice
Úhrnem
Náklad
Příplatek státu na jednoho trestance za
  
na jednoho trestance průměrného denního stavu za
na jednoho trestance průměrného denního stavu za
  
rok
den
rok
den
rok
den
rok
den
 
K
K
K
K
K
Praha777.4331.075,31 2,94269,11-,73 29,50-,08800,27 2,19
Kartouzy594.3371.104,71 3,02230,25-,63 41,82-,11778,89 2,13
Plzeň637.505879,31 2,40243,04-,66 28,83-,07673,24 1,84
Řepy74.345424,82 1,16
-
-
-
-
424,71 1,16
Úhrnem2,083.640         
Průměr  1.019,772,79      

Výkaz o počtu vězňů.

I. Koncem července 1926 bylo ve věznících sborových soudů obvodů:

1. Vrchního zemského soudu v Praze 1498 vězňů (počítaje v to vyšetřovance);
2. Vrchního zemského soudu v Brně 1615 vězňů (počítaje v to vyšetřovance);
3, soudní tabule v Bratislavě 687 vězňů (počítaje v to vyšetřovance);
4. soudní tabule v Košicích 813 vězňů (počítaje v to vyšetřovance)

II. V mužských trestincích bylo téhož dne 2282 vězňů,
v ženské trestnici v Řepích 213 vězňů,
v Komenského ústavu v Košicích 313 chovanců.

V návrhu rozpočtu na rok 1927 preliminují se výdaje částkou 286,8 mil. Kč,
tedy proti částce na rok 1926 preliminované v kapitole 19. a 19.A. 302,9 mil. Kč.
Preliminuje se tedy v rozpočtu na rok 1927 méně o 16,1 mil. Kč.

Vzhledem k tomu, že základy, podle nichž byl sestaven rozpočet pro rok 1927, jsou poněkud odchylny od základů rozpočtu pro rok 1926, jest nutno, aby byl získán správný předpoklad pro srovnání výdajů ministerstva spravedlnosti s Nejvyšším soudem rozpočtu na rok 1927 s rozpočtem na rok 1926, z celkové sumy výdajů rozpočtu na rok 1926 preliminované částkou 302,9 mil. Kč
vyloučiti titul 6."Náklad na potřeby investiční" v částce 20,6 mil. Kč,
neboť náklad na investiční potřeby byl pro rok 1927 přenesen do rozpočtu ministerstva veřejných prací.  

Výdaje na rok 1926 po vyloučení nákladu na potřeby investiční činí tudíž 282,3 mil. Kč.

Preliminují-li se tedy výdaje na rok 1927 částkou 286,8 mil. Kč,
jeví se výdaje rozpočtu na rok 1927 vyšší o 4,5 mil. Kč
než výdaje v roce 1927. 

Tento vyšší požadavek se odůvodňuje zejména zvýšením následujících položek:

Zařaděním nové potřeby na nemocenské pojištění státních zaměstnanců 1,9 mil. Kč.

Vzhledem k nutnosti vyvolané prováděcím předpisem k jazykovému záhonu, jest rozmnožiti dosavadní personál soudní, zejména kancelářský, ke zdolání značně zvýšené a ztížené agendy, což vyžaduje většího nákladu v částce 30 mil. Kč u osobních požitků zaměstnanců soudních. Na vyrovnaní srážek, jež se konají z platů pensistům-funkcionářům státního zastupitelství, jest nutno preliminovati vyšší náklad o 0,1 mil. Kč. Preliminování nové potřeby v celkové částce 0,7 mil. Kč na pojišťovací soudy, odůvodněno jest ustanovením zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n. Jelikož agendu zakládání pozemkových knih bude nutno s urychlením prováděti, aby byla postupováno zároveň s novým zaměřováním pozemkového katastru, zvyšuje se úvěr položky "Zakládání pozemkových knih" o částku 0,2 mil. Kč. Vybavení nově zřízených soudů kancelářským zařízením, dále doplnění zařízení soudů, které bude nutno přestěhovati do novostaveb, vyžaduje si vyššího nákladu o 0,8 mil. Kč.

Naproti tomu se snižuje potřeba na platy zaměstnanců Nejvyššího soudu 0,4 mil. Kč vzhledem k preliminování této potřeby dle skutečného stavu dnem 1. ledna 1926.

Z důvodů úsporných, jakož i proto, že snížilo se vyplácení diet z důvodu vedení dvojí domácnosti, preliminuje se potřeba na cestovné a diety u justiční správy v zemích menší částkou o 2,4 mil. Kč. Tamtéž se zařazuje podle skutečné potřeby náklad na výlohy spojené s prací trestanců nižší o 0,2 mil. Kč.

Také náklad na požitky zaměstnanců v polepšovacích a trestních ústavech pro mladistvé provinilce je menší 0,1 mil. Kč, protože potřeba se preliminuje podle skutečného stavu dne 1. ledna 1926.

Kapitola 8. Agenda ministerstva pro sjednoceni zákonův a organisace správy.

K zřízení unifikačního ministerstva došlo v roce 1919. Mělo býti ve věcech unifikačních a v otázkách právního řádu uherského orgánem poradními, mělo však býti na poli unifikačních prací také orgánem iniciativním. Takto alespoň nastíněny byly úkoly unifikačního ministerstva v 66. schůzi Národního shromáždění československého, odbývaného dne 22. července 1919, řečníky, kteří o zřízení jeho usilovali. Unifikační ministerstvo po svém zřízení stalo se orgánem jak poradním, tak iniciativním. Praxe položila během let větší váhu však na poradní jeho funkci. Spolupráce ministerstva unifikačního byla ostatními ministerstvy vždy vděčně přijímána a vyžadována konečně nejen v oboru prací zákonodárných, nýbrž i při běžných věcech správních. Iniciativu v zákonodárství osobí si však ministerstva resortní, připouštějící na tomto poli unifikační ministerstvo hlavně jen k spolupráci a k sprostředkování znalosti právního řádu uherského i tam, kde ono samo v zájmu věci snažilo se podávati samostatně osnovy právních úprav, unifikační cíle sledujících. Činnost unifikačního ministerstva za tohoto stavu věci zůstává širší veřejnosti ovšem skrytou a zůstane málo známou při sebe větším rozsahu agendy. Pokud kompetence unifikačního ministerstva upravena byla předpisy, lze zde uvésti jednak zákon ze dne 22. července 1919, č. 431 Sb. z. a n. jednak vládní nařízení ze dne 29. prosince 1921, č. 501 Sb. z. a n., a konečně pracovní pořad, který vládou schválen byl v červenci 1924.

Činnost unifikačního ministerstva naznačena jest již nástinem jeho kompetence. V oboru zákonodárném pracuje iniciativně ony zákonné osnovy, jichž přípravou bylo pověřeno zmíněným pracovním pořadem (státní občanství, domovské právo, užívání a změna jména, hlášení obyvatelstva, pobyt a hlášení cizozemců, policejní dozor, postrk, kompetence ministerstev, daň ze zbroje a lovu, z výher, lihu, cukru, minerálních olejů, zákon o sladidlech, civilní soudní řád, zahlazení odsouzení) neb pozdějším ujednáním (zákony o umořování listin, směnečný, šekový, uvozovací k zák. obč., atd.) a spolupracuje jinak na všech počinech resortů druhých, dostávajíc k posouzení osnovy všech československých zákonův a nařízení a pečujíc a jich srovnalost s právním systémem uherským. (Spolupráci v letech minulých podrobněji zde líčiti nelze, pro budoucno poukazuje se zvlášť jen na účast v přípravě nových úprav řízení správního, živnostenských, finančních, řádů trestního, exekučního, konkursního, vyrovnávacího, notářského, jednacího soudního, zákonů občanského, trestního, knihovního, obchodního atd.). Mimo obor prací zákonodárných podává ve správní agendě v otázkách právního řádu uherského dobrozdání dle dožádání. Zvláštní agenda vyplývá z poměru unifikačního ministerstva ke Slovensku. Ten ukládá tomuto ministerstvu, aby věnovalo pozornost různým otázkám Slovenska, třeba by tyto nespadaly v okruh vlastních věcí unifikačních. Tiskem vydávané publikace unifikačního ministerstva sledují trojí účel: opatřiti ve státním jazyku texty platného práva, které dosud bylo přístupno jen v jazyku maďarském, opatřiti pro Slovenské kraje platné zákonné texty pouhou citací tam recipovaných zákonů rakouských, a opatřiti konečně příručky pečující o ujasnění a snažší orientaci v oborech, upravených neprůhlednými a spletitými právními předpisy. V mezích po ruce jsoucích prostředků může unifikační ministerstvo na ten který problém a možný způsob jeho řešení svými publikacemi jen upozorňovati. Publikace nákladnější přenechávají se do tisku podnikům soukromým. Unifikační ministerstvo opatřuje také informace o unifikaci v zahraničí a seznamuje tiskem s nimi i širší veřejnost. Informační články unifikačního ministerstva otiskovány jsou ve zvláštní stálé příloze časopisu "Právny Obzor", orgánu Právnické jednoty na Slovensku. S odbornou veřejností jest unifikační ministerstvo při zákonodárných pracech v stálém kontaktu. Dle vládního nařízení č. 501 1921 zřídilo na Slovensku odborné komise pro otázky práva občanského, státního a správního, finančního, sociálně-politické, pro civilní soudní řád a pro otázky práva trestního. Pro obor civilního soudního řádu má odbornou komisi také v Praze. Při užší spolupráci s odbornými ministerstvy usnadňují rychlý styk společné komise, tak společná komise ministerstev unifikačního a financí pro unifikaci předpisů o dani z lihu, cukru, minerálních olejů a umělých sladidel, společná komise ministerstev financí, spravedlnosti a unifikace pro reformu trestního finančního práva, společná komise ministerstev financí a unifikace pro unifikaci poplatkového práva atd.

Kapitola 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.

Zákonodárství prvního období republiky převzalo rakouský systém správního soudnictví v instituci nejvyššího správního soudu, který byl zřízen zákonem ze dne 2. listopadu 1918, č. 3 Sb. z. a n.

Kompetence jeho rozšířena byla též na trestní věci policejní a věcí disciplinární dále pak vzneseny na nejvyšší správní soud i kompetence bývalého soudu říšského, pokud jde o judikování o porušení práv politických ústavou zaručených, rozhodování kompetenčních konfliktů mezi správními úřady státními a samosprávnými, a posléze rozhodování a nárocích proti státu a zemím, pokud o nich bylo již rozhodnuto v pořadí instančním úřady správními.

Podle zákona ze dne 27. května 1919, č. 305 Sb. z. a n. přičleněn byl k nejvyššímu správnímu soudu soud patentní a zákonem ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb. z. a n. spojen byl s nejvyšším správním soudem úzce soud volební.

Tendence nového zákonodárství, jež stále nové a nové obory občanského života podrobuje ingerenci veřejné správy, otvírá i nejvyššímu správnímu soudu stále nová pole působnosti, staví jej před nové, nesnadné otázky právní a způsobuje i značný kvantitativní vzrůst jeho agendy. Tak vzrostla agenda nejvyššího správního soudu v roce 1925 proti roku 1919 téměř trojnásobně. U srovnání s poměry u býv. správního soudu rakouského v posledních letech předválečných, jest agendu československého nejvyššího správního soudu již nyní - nehledě ani k agendě soudu volebního - okrouhle o 75 % větší, nežli byla agenda vídeňského správního soudu z celého Předlitavska.

Celkové výdaje pro rok 1927 preliminují se částkou 4,9 mil. Kč,
proti částce pro rok 1926 preliminované 5,2 mil. Kč
méně o0,3 mil. Kč.

Aby bylo možno správné porovnání výdajů rozpočtu pro rok 1927 s výdaji rozpočtu pro rok 1926, jest zapotřebí z celkové sumy výdajů rozpočtu na rok 1926 preliminované částkou 5,2 mil. Kč
vyloučiti titul 3. "Náklad na potřeby investiční" v částce 0,5 mil. Kč,
poněvadž náklad na potřeby investiční pro rok 1927 přenesen byl do rozpočtu ministerstva veřejných prací.  

Po vyloučení nákladu na investiční potřeby činí výdaje pro rok 1926 4,7 mil. Kč
a jsou tudíž výdaje preliminované pro rok 1927 částkou 4,9 mil. Kč
větší o0,2 mil. Kč.

Tato zvýšená potřeba nastala hlavně zařaděním nákladu 0,1 mil. Kč na tři translátory, jež vzhledem ke vzrůstu agendy nejvyššího správního soudu bude nutno ustanoviti pro pořizování překladů německých a maďarských, dále zvýšením nákladu o 0,1 mil. Kč na úřední a kancelářské potřeby z důvodu vzrůst agendy a nutností zaříditi čtvrtou jednací síň a úřední místnosti nové přidělené.

Státní příjmy preliminují se pro rok 1927 částkou 64.000 Kč,

stejnou jako v roce 1926.

Kapitola 10. a 10.A. Ministerstvo školství a národní osvěty. Když Československá republika dosáhla v roce 1918 své samostatnosti, bylo první snahou školské správy, aby vyučování na všech školách bylo udrženo v nerušeném chodu, aby co nejdříve byly odstraněny zhoubné následky let válečných a aby klidně a beze vší překotnosti byly provedeny různé úpravy vyvolané novými potřebami.

V oboru školství národního dlužno nejprve poukázati k tomu, že potřeby tohoto školství přicházejí ve státním rozpočtu najevo jeví z části. Podle platných zákonů je stát, pokud se týče zemí českých, zavázán uhrazovati jen náklad na svůj dozor ke školám a pak základ na školy tak zvané menšinové. Ostatní školy národní (veřejné) v zemích českých vydržují se podle zákona jednak školními obcemi, jednak školními okresy a zeměmi. Za tohoto zákonného stavu omezuje se finanční působnost státu při národním školství v zemích českých jen na činnost podpůrnou, nelze arciť mlčením pominouti skutečnost, že stát, ač právně nebyl vázán, nevyhnul se tomu, aby značnou měrou poskytoval zemím zálohy na úhradu učitelských platů. V ministerstvu školství a národní osvěty projednává,se obsáhlá osnova unifikačního zákona o zřizovaní, vydržování a navštěvování národních škol, kde se má i otázka úhrady školního nákladu rozřešiti. V oboru dozoru na školách připravuje se vládní nařízení o reorganisaci zemských školních rad a obnově okresních školních výborů.

V roce 1926 byla svolána též několikráte administrativní komise, v níž se připravovaly revise řádu školního a vyučovacího, Počátkem roku 1927 bude revise skončena. Přímým.důsledkem platového zákona jeví se nová zákonná úprava nestátních škol na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Na Slovensku stará se školní správa o zřizování a budování lidových škol pro dětí nezaškolené, podobná činnost bude vyvíjena i na Podkarpatské Rusi. Školní správa věnuje zvláštní pozornost tomu, aby bylo zabezpečeno a stabilisováno vyučování dětí v území národnostně smíšeném ve školách menšinových. V rámci každoročního úvěru odstraňuje se nedostatečné umístění menšinových škol novostavbami nebo koupí objektů.

Vážná, péče věnuje se i věcem pedagogickým, vypracovány byly normální osnovy pro školy obecné, zahájeno jednání o nových osnovách pro školy mateřské, připraví se učebné osnov pro, třídy závěrečné, učebné osnovy pro školy hluchoněmých a slepých, výchovné a vyučovací směrnice pro školy pomocné.

V oboru školství středního dlužno podotknouti, že síť středních škol lze pokládati nyní za úplně vybudovanou, proto nepřikročuje se již ke zřizování nových škol tohoto druhu a provádí se jen úprava jejich organisace všude tam, kde bylo toho třeba. Převádění nestátních škol středních do správy státní byla i v roce 1926 věnována plná pozornost a tato velká akce postátňovací, která od roku 1919 důsledně byla prováděna, blíží se svému ukončení.

Úspěchem byla provázena i péče o opatření nových budov pro ústavy po státním převratě nově zřízené a pro ony ústavy, jichž umístění bylo nedostatečné. Další péče byla věnována doplnění vnitřního zařízení středních škol a opatření jich učebnými pomůckami. I rozvoje nestátních středních škol bylo dbáno tím, že jejich vydržovatelům udělovány byly podpory na vydržování ústavu.

Vyučování žactva na středních školách děje se nyní pravidelně v nerušeném tempu a z inspekčních zpráv je patrno, že vědné výsledky všude se lepší, takže neblahé doby poválečné možno pokládati za zažehnány a je opět možno přistoupiti ke kladení předepsaných požadavků bez jakýchkoliv úlev.

Po stránce organisační bude v roce 1927 pracováno na vhodnějším přemístění některých škol, jež se dá docíliti sloučením ústavů méně frekventovaných. Budou sjednoceny všechny dosud učiněné změny v učebných osnovách v jednotný celek. Bude pracováno na vydání nového školního řádu pro žactvo.

Odborné školství, pokud spadá do působnosti ministerstva školství a národní osvěty, zahrnuje v sobě školy obchodní a odborné v užším slova smyslu, t. j. průmyslové a řemeslnické, školy pro povolání ženská (školy rodinné) a školy živnostenské pokračovací (pro učně).

Školství obchodní bylo až do převratu převážnou měrou nestátní. Velká většina škol ocitla se vlivem poválečných poměrů ve finančních nesnázích které by nezbytně byly vedly k jich zániku. Byla tedy ve velkém měřítku zahájena akce postátňovací, která je téměř ukončena. Síť škol byla přiměřeně doplněna, takže nynější počet obchodních škol potřebě zcela dostačuje. Osnovy učebné všech typů veřejných škol obchodních byly přizpůsobeny změněným poměrům a ministerstvo školství a národní osvěty přikročuje nyní k definitivní úpravě učebných osnov obchodních akademií.

Školství průmyslové a odborné bylo již za bývalého Rakouska na značně vysokém stupni, avšak válka způsobila v něm mnoho škod nedostatkem styku se světem, nutného pro sledování pokroků technických, nedostatkem peněz na doplňování a zdokonalování zařízení školního a jednostranností výroby válečné. Bylo tudíž třeba napraviti tyto nedostatky a co nejrychleji a nejintensivněji přizpůsobiti školy změněným poměrům výrobním a odbytovým, a to zřízením nových škol a oddělení, vybavením dílen a laboratoří škol novým zařízením a doplněním učitelských sborů. V přítomné době provádí se revise osnov některých druhů škol, při čemž vedoucí myšlenkou je největší přiblížení se k praxi příslušného oboru. Třeba zdůrazniti též potřebu obnoviti večerní a nedělní běhy na těchto školách pro zaměstnané a běhy kočovné v místech, kde soustředěn je určitý průmysl.

Péče o školství rodinné je velmi zatěžována neutěšenými finančními poměry těchto ústavů. Bylo, je a bude proto hlavní snahou ministerstva školství a národní osvěty provésti postátnění učitelských sil, které jedině může zjednati nápravu. V roce 1926 byl postupně zaveden nový organisační statut a učebná osnova.

V živnostenském školství pokračovacím je nejdůležitější otázkou postupné zodborňování těchto škol, kterému věnuje ministerstvo školství a národní osvěty stálou péči. Zodbornění škol pokračovacích je krokem na cestě, kterou se vývoj tohoto školství nezbytně musí bráti. Ježto tyto pokračovací školy jsou povinny pro učně, avšak vydržovány z dobrovolných příspěvků, usiluje se o vydání zákona, jenž by tato školství položil na pevný základ organisační i finanční. Osnova zákona byla v ministerstvu školství a národní osvěty již vypracována.

V oboru školství vysokého byla působnost ministerstva školství a národní osvěty určována jednak založením potřebných nových škol vysokých i nových vědeckých ústavu, jednak péčí o staré vysoké školy, péčí o studium, v což spadají četné nutné reformy a organisační práce, péčí o vědecké bodání a činnost publikační, konečně péčí o hmotné i právní poměry personálu. U starých vysokých škol bylo v první řadě nutno odstraniti jejich zanedbanost z dob rakouských, zvláště z posledních let válečných, kde se na kulturních potřebách značně šetřilo. Dálo se tak jednak systematickým doplňováním vědecké výzbroje a vnitřního zařízení, jednak opatřováním nových ubikací.

Po stránce ideové byly provedeny četné reformy a jiné organisační změny. Sem spadá úprava poměrů pražských universit, rozdělení filosofických fakult těchto universit, pozměnění studia, státních zkoušek a rigorosních řádů na fakultě právnické, reorganisace českého vysokého učení technického v Praze a jiné. Při vysokých školách technických zřízeny výzkumné ústavy a laboratoře. Vědecké bádání podporováno bylo udílení stipendií. Činnost ministerstva školství a národní osvěty po stránce hmotného vybavení vysokých škol není skončena a bude třeba v budoucnosti provésti četné vysokoškolské novostavby a upraviti řádné dotace ústavů a stolic přiměřeně dnešním poměrům.

V oboru sociální péče o studentstvo byly udělovány státní studijní podpory nemajetným žákům škol středních a odborných, při čemž bylo hleděno k tomu, aby se využilo v oboru individuelní sociální péče podpůrných institucí pečujících o studentstvo, které se opírají značnou měrou i o dobrovolnou podporu veřejnosti.

Ve zprávě internátů bylo hleděno k tomu, aby tyto instituce staly se po stránce hospodářské soběstačnými jednotka mi a po stránce výchovné, aby měly na zřeteli vysoké cíle ve výchově státní i občanské. V ubytovacích poměrech studentstva vysokoškolského nastane zlepšení tím, že v dohledné době dokončena bude síť vysokoškolských kolejí, z nichž již nyní 15 je podporováno ministerstvem. Vedle toho udělují se podpory i jiným korporacím určeným pro sociální péči o studentstvo vysokoškolské.

V oboru ochrany památek bylo pečováno v nejširším smyslu o evidenci památek a organisaci ochrany zřízením úřadů a ústavů specielních a rozsáhlou sítí konservátorů, jako důvěrníků úřadů stát provozuje intensivní ochranu památek i přírody, již chrání zřizováním reservací a subvencuje musea, jež za to jsou povinna k řádnému vedení ústavu. Svého vyřešení čeká též novostavba státní galerie.

V oboru uměleckém vybudováno starobní pojištění umělců všeho druhu a jich pozůstalých. Umožněny velké podniky umělecké v republice, organisována činnost v lidovém průmyslu a reguluje se práce umělecká nákupy a objednávkami u umělců. Propagace hudby, literatury a dramatu děje se podporou veřejných divadel, uměleckých korporací a jiných institucí.

Ministerstvo školství a národní osvěty vydá definitivní statut státních cen a definitivní statut pro udílení životních příspěvků.

Úprava státní péče o výchovu lidu provedena jednak zákony, jednak normativními výnosy a instrukcemi. Působením těchto norem vzrostla dodnes mohutná organisace dobrovolných občanských institucí pečujících o širokou občanskou výchovu. Zvláštní pozornost musí býti ještě věnována rozšíření sítě obecních knihoven na Slovensku.

Hned od převratu pečováno bylo o kulturní a školské styky s cizinou, tak založena vzájemná stipendia ke studiu československých příslušníků v cizině a cizích u nás, zřízeny československé lektoráty při universitách a založeny různé školské instituce. Tyto kulturní styky s cizinou jsou stále zdokonalovány. Ministerstvo umožňuje účast domácích odborníků na všech významných sjezdech mezinárodních, stará se o členství v mezinárodních společnostech sdruženích a spolcích, a to soustavně.

V oboru kultovém vpravilo ministerstvo školství a národní osvěty ingerenci státní správy kultovně do nových poměrů československých a sleduje úpravu hranic diecesních ve shodě s hranicemi státními, jakož i osamostatňování tuzemských řádů a klášterů od zahraniční pravomoci řádové. Pro úpravu poměrů státu k církvím byla zřízena zvláštní komise. Reorganisace církví evangelických byla z valné míry skončena, částečně se ještě dokončuje. Schváleno bylo zřízení církve československé a české náboženské obce pravoslavné v Praze. Též v Podkarpatské Rusi došlo již k státnímu schválení několika náboženských obcí pravoslavných.

V role 1927 bude vyžadovati značné práce provedení zákona č. 122/1926 (zákona kongruového).

V návrhu rozpočtu na rok 1927 preliminují se výdaje ministerstva školství a národní osvěty částkou 782,3 mil. Kč

V rozpočtu na rok 1926 byly preliminovány výdaje ministerstva školství a národní osvěty částkou 890,8 mil. Kč
preliminuje se tedy v rozpočtu 1927 méně o 108,5 mil. Kč.

Vzhledem k tomu, že základy, dle nichž byl sestaven rozpočet na rok 1927, jsou poněkud odchylny od základů rozpočtu na rok 1926, je nutno, aby byl získán správný předpoklad pro srovnání výdajů rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty na rok 1927 s rozpočtem na rok 1926 z celkové šumy výdajů rozpočtu na rok 1926 preliminované částkou 890,8 mil. Kč
vyloučiti titul 14. "Náklad na potřeby investiční", a to  
v kap. 13.120,9 mil. Kč
v kap. 13.A.3,1 mil. Kč
v celkové sumě124,0 mil. Kč,

neboť náklad na potřeby investiční byl pro rok 1927 přenesen do rozpočtu ministerstva veřejných, prací.

Výdaje pro rok 1926 po vyloučení nákladu na investiční potřeby činí tudíž 766,8 mil. Kč.

Preliminují-li se tedy výdaje na rok 1927 částkou 782,3 mil. Kč
jeví se výdaje rozpočtu na rok 1927 vyšší o 15,5 mil. Kč.

K odůvodnění této vyšší potřeby dlužno uvést, že bylo nutno zvýšiti náklad na substituce za školní inspektory o 0,35 mil. Kč, v rozpočtu vysokých škol zařaditi náklad 3,2 mil. Kč na nemocenské pojištění státních zaměstnanců, na normální postup zaměstnanců do vyšších požitků a obsazení nutných profesur a konečně na vnitřní a vědecké zařízení ústavů v novostavbách.

V oboru školství středního jest větší náklad 2,6 mil. Kč způsoben zařazením potřeby na nemocenské pojištění dle zákona č. 221/25 a dále normálním postupem profesorů do vyšších platů.

Náklad na školství národní vzrostl o 7,35 mil. Kč, a jest odůvodněn rozvojem národních škol na Slovensku, preliminováním nákladu na nemocenské pojištění veřejných učitelů a dále zřizováním škol menšinových v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, konečně preliminováním pensí učitelů na nestátních školách dle skutečné potřeby. Dlužno však podotknouti, že vyšší náklad na učitelské platy (asi 11 mil. Kč), jehož vyžaduje zřizování škol národních na Slovensku pro děti nezaškolené a obsazování míst učitelských již delší dobu uprázdněných, byl vyvážen redukcí úvěrů u položek jiných.

Prohloubení kulturních styků s cizinou vyžádalo si zvýšení o 0,5 mil. Kč na zřízení lektorátů ve slovanských státech, na dotování stolice na královské koleji anglické a na vědecké sjezdy, dále byl zvýšen úvěr na nákup uměleckých sbírek a na zachování historických nejcennějších uměleckých památek o 12 mil. Kč.

Rozpočet pro Podkarpatskou Rus vykazuje zvýšení 1,1 mil. Kč, jež je způsobeno hlavně preliminováním požitků profesorů na středních školách dle skutečné potřeby (zvýšení o 0,3 mil. Kč), dále vyšším nákladem 0,7 mil. Kč na školství národní, ježto i zde jeví se potřeba zřizovati školy pro děti nezaškolené, zbytek 0,1 mil. Kč připadá na drobnější zvýšení úvěrů na umění a zachování památek.

Naproti tomu náklad na školství odborné snížen o 0,7 mil. Kč, což se odůvodňuje hlavně restrikcí provedenou podle zákona č. 286/24 a potřeba na umění o 0,1 mil. Kč v důsledku omezení podpor.

Příjmy preliminují se na rok 1927 částkou 21,1 mil. Kč.

V rozpočtu na rok 1926 byly preliminovány příjmy ministerstva školství a národní osvěty částkou 17,4 mil. Kč
preliminuje se tedy v rozpočtu roku 1927 víc o 3,7 mil. Kč.

Vzhledem k změněným základům, dle nichž byl sestaven rozpočet na rok 1927 proti roku předchozímu, je nutno z celkové sumy příjmů rozpočtu na rok 1926 preliminované částkou 17,4 mil. Kč vyloučiti titul 15. kapitoly 13. "Provoz státních podniků" 0,2 mil. Kč,

neboť příjem tento byl pro rok 1927 přenesen do rozpočtu všeobecné pokladní správy.

Příjmy pro rok 1926 po vyloučení příjmů z provozu státních podniků činí tudíž 17,2 mil. Kč,
a jsou tedy příjmy na rok 1927 preliminované částkou 21,1 mil. Kč,
vyšší o3,9 mil. Kč.

Zvýšení příjmů nastalo v rozpočtu vysokých škol o 0,16 mil. Kč vyšším výnosem laboratorních tax, v rozpočtu škol středních o 0,5 mil. Kč vyšším výnosem školného, v rozpočtu škol národních o 0,15 mil. Kč vyšším příjmem na pensijních příspěvcích a konečně vyšším příjmem v rozpočtu kultovém o 3,1 mil. Kč v důsledku sanace náboženského fondu a preliminováním čistého výnosu z velkostatku náboženské matice v Nýdku. Tento výnos byl v roce 1926 zahrnut v celkovém přebytku státních lesů a statků (kapitola 18.).


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP