(12.40 hodin)
(pokračuje Filip)

Podle mého soudu můžeme začít teoreticky pracovat na jednotlivých bodech toho zprůhlednění financování politických stran už tím, že tento návrh předjedná pro ten samotný vládní návrh, a vůbec nezpochybňuji, že může být komplexnější než ten náš, ale pokud chceme stihnout například průhledné financování kampaně krajských voleb v říjnu příštího roku a senátních voleb, tak by bylo vhodné, aby tento zákon zůstal na stole v Poslanecké sněmovně a zabývali jsme se jím. V tomto směru tedy považuji ten na zamítnutí za zcela unáhlený a neodpovídající tomu, co se odehrává právě v orgánech vlády České republiky.

Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Filipovi. Zeptám se, zda je ještě někdo, kdo by chtěl vystoupit v obecné rozpravě. Žádnou přihlášku nevidím, obecnou rozpravu končím. Je prostor pro závěrečná slova. Paní poslankyně Miloslava Vostrá za navrhovatele má slovo jako první.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za udělení slova. Vážení kolegové, vážené kolegyně, slyšeli jsme tu, bych řekla, velice jednoduchou zprávu zpravodaje, já chápu, že k tomu není v podstatě co dodat. Nicméně chci upozornit na jednu věc. Pokud tomuto návrhu vyčítáte syrovost, eventuálně legislativní chyby, není tomu tak dlouho, co se tady projednávaly a projednávají i zákony vládní reformy, kde přijímáme desítky - desítky! - legislativních oprav ve výborech, ale i tady na Poslanecké sněmovně. Proto, nezlobte se, toto já neberu jako důvod k zamítnutí tohoto zákona.

Pokud se bavíme o samotném provedení obsahovém, myslím si, že z velké části se shoduje ten návrh, tak jak je předložen, s tím, co ve svých analýzách měla vláda. Věřte tomu, že jako předkladatelé jsme opravdu bedlivě sledovali vývoj i debaty, vývoj diskuse ve vládě i samozřejmě například brífink ODS a pana premiéra k této problematice, a opravdu většinově, co se týká obsahu, se určitě shodneme. Samozřejmě v čem se nemusíme shodnout, to je v tom samotném návrhu řešení. Těch variant existuje několik a samozřejmě záleží na nás, pro kterou z těchto variant se rozhodneme, či případně zda vymyslíme ještě nějakou jinou.

Nicméně přesto bych vás chtěla požádat o to, a už to tady zaznělo mým předřečníkem - nic nebrání tomu, aby lhůta k projednávání tohoto zákona byla prodloužena. Může být prodloužena klidně do doby podání vládního zákona, není to tady poprvé, v řadě témat se projednávalo několik návrhů k jedné problematice, k novelizaci jednoho zákona, a vždycky si s tím Poslanecká sněmovna v závěru poradila. Myslím si, že dát prostor pro diskusi, ne jen prostřednictvím médií, ale například na výborech, na seminářích, to si myslím, že je to pravé ořechové, kde bychom měli hledat konsenzus.

Proto vás ještě jednou jménem předkladatelů prosím o to, abyste zvážili, jak budete hlasovat, a těm, kdo podpoří tento návrh, děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím pana zpravodaje, jestli chce vystoupit se závěrečným slovem. Pan poslanec Marek Benda - závěrečné slovo? Nehodlá využít, proto budeme moci hlasovat o návrhu na zamítnutí, který v průběhu rozpravy byl přednesen. Přivolávám naše kolegy do jednacího sálu. Registruji žádost o odhlášení, prosím tedy, abyste se znovu přihlásili.

 

O návrhu na zamítnutí rozhodneme v hlasování, které má pořadové číslo 40. Teď jsem odhlašovala všechny, prosím všechny příchozí, aby se zaregistrovali.

Zahajuji hlasování číslo 40. Táži se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí. Kdo je pro? Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování číslo 40 přítomno 147, pro 86, proti 59, návrh byl přijat. Tedy návrh poslanců byl zamítnut.

 

Končí tím projednávání bodu 23, sněmovního tisku 353. Děkuji paní navrhovatelce, děkuji též panu zpravodaji.

 

Zahajuji projednávání bodu číslo

24.
Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Petra Braného, Pavla Kováčika
a dalších na vydání zákona o zrušení zákona č. 99/2000 Sb.,
o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr
/sněmovní tisk 361/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 361/1. Za navrhovatele tento tisk odůvodní a uvede pan poslanec Vojtěch Filip. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, členové vlády, paní a pánové, můj úkol je poměrně prostý. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a Parlament jako celek v roce 2000 přijaly zákon č. 99. Zákon vznikl za vlády Miloše Zemana a byl reakcí na zakázku, kterou získal jihočeský podnik ZVVZ Milevsko při stavbě jaderné elektrárny v íránském Búšehru. Zákon byl nestandardní. Většinou v právní teorii říkáme, že na jednotlivý případ bychom neměli přijímat zákon, ale těch nestandardních případů je více.

V té době nešlo ani o opoziční smlouvu, ani o rozpor mezi tehdejší jednobarevnou vládou a opozicí. Šlo spíš o to, jak se díváme na práva podniků, které mají sídlo v České republice, samostatně fungovat na otevřených trzích ve světě. Bylo evidentní, že žádné ze vzduchotechnických zařízení, která vyrábí ZVVZ Milevsko, nemohlo sloužit k samotné produkci jádra, nemohlo se vůbec dotýkat samotné výroby v jaderné elektrárně, a také při projednávání ve skutečnosti pak došlo ke schválení zákona až při příslibu vlády České republiky, že poškozený podnik ZVVZ Milevsko bude odškodněn, což také vláda v mnohasetmilionových částkách učinila.

Co se stalo? Jaderná elektrárna v Búšehru už je dávno dostavěna, je v provozu, je uznaná Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni. A paradoxem bylo, že kontrolorem této stavby byl bývalý ředitel jaderné elektrárny v Temelíně doc. František Hezoučký, který po odchodu z té hospodářské funkce v České republice odešel právě do Vídně, aby tam působil jako revizor dodržování standardů Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Když jsem s ním hovořil, zúčastnil se 14 velkých kontrolních akcí v této jaderné elektrárně v Búšehru a samozřejmě zjišťoval - protože Írán se podřídil režimu Mezinárodní agentury pro atomovou energii - a paradoxem bylo, že dodávku toho zařízení konkrétního dodávala britská firma s jasným vlastnictvím těch, kteří požádali o to, aby to Česká republika nedodávala. Já nebudu tady kompromitovat ty, kteří si to v České republice nějakým způsobem předplatili, že to nebudeme dodávat my. Ještě větším paradoxem bylo, že ti, kteří jsou takoví nepřátelé jaderné energetiky v Rakousku, dodávali pro tuto jadernou elektrárnu mnoho zařízení a tak se podíleli na dostavbě této jaderné elektrárny. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP