(15.00 hodin)
(pokračuje Šeich)

My se tu dnes rozhodujeme, zda výdaje státního rozpočtu budou i nadále v mírném růstu, ve stagnaci nebo v mírném propadu. Já bych řekl, že z pohledu jiných zemí to je ještě rozhodování velmi příjemné. Co se v této chvíli současně děje například v Řecku, co se dělo v Litvě, v Lotyšsku, v Maďarsku a co by se mohlo dít u nás, kdybychom provozovali politiku sociální demokracie, kde takzvaně zdroje jsou, a kam by nás tato politika s jistotou dovedla. V Řecku v této chvíli klesají penze o 20 až 40 %, daně z příjmu rostou až o 5 %, spotřební daně vzrostly o třetinu, platy státních úředníků plošně klesly o 15 %, navíc mnoho z nich bude propuštěno nebo bude pracovat pouze na částečný úvazek, ve státních firmách dochází k poklesu mezd o 30 % a velká část státních zaměstnanců bude úplně propuštěna. To je jen malý výběr z toho menu, z toho jídelníčku důchodce, státní zaměstnance, rodiny s dětmi, tedy voliče, kterým sociální demokracie cosi slibuje, ale voliči sociální demokracie by v tomto smyslu měli spíše zaplakat. Je určitě lepší ušetřit dnes pár desítek miliard, než aby jednou sociální demokracie pořádala referendum o postupném přijetí zahraniční pomoci České republice ve stovkách miliard eur, aby tiskla nekryté peníze, jak se to děje ve Spojených státech, aby pumpovala nekryté miliardy do české ekonomiky. Já si myslím, že je lepší být dnes pravicový

a zítra prosperující než být dnes levicový a zítra žebrák.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Jiří Dolejš, pan poslanec Hašek a Krátký.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Nechci rozporovat apoteózu pravicovosti, ale zarazilo mě, že kolega trpí syndromem perestrojky. Aby měl klidnější večer či noc po včerejším maratonu, netrpěl nespavostí, tak chci jenom říci, že ta bruselská perestrojka v oblasti finančního sektoru je prostě o tom, že se ten finanční sektor urval a Brusel se rozhodl, že je ho třeba za prvé lépe zregulovat a za druhé zapojit ho do solidarity s evropskými řešeními. To, že Česká republika je na tom trochu lépe, ještě neznamená, že se české banky případným významnějším pohybům v Evropě vyhnou.

Takže nebojte se pojmu perestrojka, ale nepředvádějte to, čemu se kdysi říkalo maďarský ekvivalent tohoto pojmu a to je papaláš čardáš. Vy tady tancujete čardáš nad svými řekněme výdobytky pro elitu, ale nezapomínejte, že jsou tady také lidé dole a že ti chtějí možná tancovat něco klidnějšího, ale hlavně něco, co by neohrožovalo tuto zemi. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Další faktická poznámka - pan poslanec Michal Hašek.

 

Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Jenom vaším prostřednictvím kolegovi Šeichovi - ono totiž velmi často na půdě této Sněmovny, ale nejen na ní, je používána ze strany ODS a pravicových stran takzvaná řecká lež. Ta lež spočívá v tom, že neustále vnucuje česká pravice občanům představu, že do ohromných problémů Řecko přivedly levicové vlády.

Pane poslanče Šeichu prostřednictvím paní předsedající, důkladně se seznamte s tím, kdo nesl vládní odpovědnost v Řecku několik let a byl faktickou příčinou totálního zadlužení a téměř krachu Řecka. Bylo to přesně obráceně, než pan poslanec Šeich říká. V Řecku vládly pravicové vlády a dnes řecká levice hasí problémy, které zahájila řecká pravice. Taková je realita. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Další faktická poznámka - pan poslanec Krátký. Prosím.

 

Poslanec Jiří Krátký: Dobré odpoledne, paní předsedající. Vaším prostřednictvím panu kolegovi. Já bych využil ke své připomínce k jeho vystoupení své životní zkušenosti.

Vrátím se k bankám, o kterých tady hovořil, o jejich stabilitě. Jak říkám znovu, moje životní zkušenost posledních dvaceti let, první, koho matky v dnešní terminologii obětují, jsou vždycky dcery. Já žiji v kraji, kde vždycky byla odloučená pracoviště, v dnešní terminologii dcery. Vždycky od roku 1990 jako první byly obětovány. To poslední, co ještě známe všichni doslova z posledních týdnů, kdy končil Oděvní průmysl Prostějov, jediný závod, kdy který vydělával, byl v Jeseníku, prosím vás, položili ho také jako první, obětovali na oltář vlasti.

Snad si nemyslíte, že zahraniční banky - když si vzpomeneme, co říkal pan prezident Francie: sbalte francouzské automobilky z České republiky a nastěhujte je zpátky do Francie. Snad si nemyslíte, že bude někdo na nás brát ohled?

Já bych vám doporučil skutečně, věřte zkušenostem starších a vaše úsudky o stabilitě našich bank nechte vývoji. Děkuji pěkně.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. S řádnou přihláškou nyní dostane slovo pan poslanec Petr Hulinský.

 

Poslanec Petr Hulinský: Paní místopředsedkyně, vážení dva členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2011 - zdůrazňuji - nás pan ministr Kalousek informoval o rozdělení snažení koaliční vlády do tří časových priorit. Označil je jako etapu nula, etapu jedna a etapu dvě.

Etapou dvě měly být rozpočty let 2012 a následujících a prostor pro předkládání a projednávání změn rozpočtové legislativy rok 2011. Rok, kdy bude koaliční vláda projednávat zásadní systémové změny, a to zejména změny stávajících ekonomických systémů, jako je penzijní systém, systém veřejného zdravotního pojištění, systém sociálních dávek a nepochybně také nová daňová legislativa u přímých odvodů. Cílem této etapy, jak nás informoval pan ministr financí, bylo dosažení trajektorie snižování veřejných rozpočtů tak, jak tady již popsal pan premiér, to je 3,5 % v roce 2012, 2,9 % v roce 2013 až k vyrovnaným rozpočtům pro rok 2016.

Sestavování rozpočtu není tak složitou záležitostí, jak by se mohlo zdát. Mluvím z vlastní zkušenosti. Osobně jsem spolupracoval na několika sestavováních pražských rozpočtů jako finanční náměstek primátora a na několika jsem se podílel z pozice předsedy finančního výboru. Proto vím, že základem kvalitní rozpočtové práce jsou především co nejvíce přesná vstupní data. Pak je třeba matematická dovednost a obecná snaha hledat kompromis v oblastech, kde ho je třeba. Právě vstupní data jsou ale natolik v posledních letech opakovaným problémem při sestavování, projednávání a schvalování státního rozpočtu. Procházejí totiž postupným vývojem od bezbřehého optimismu k opatrnému pesimismu. Proto třeba Praha se v podstatě nikdy neřídí odhady vývoje plnění daňových výnosů provedenými Ministerstvem financí, a pokud by tak vedení města činilo, jeho hospodaření by končilo obrovskými ztrátami.

Připomenu legendární rok 2009, pro který ministr financí, ač obklopen celosvětovou krizí, odhadoval takový růst DPH, že pokud by se město drželo jeho představ, byl by propad v jeho daňových příjmech 12 mld. Kč. Proto v Praze postupujeme především na základě vlastních odhadů vývoje. Musím říci, že se nám to skutečně daří.

Práce na rozpočtu na rok 2012 Praha zahájila v polovině letošního roku a už tehdy při odhadu svých příjmů vycházela z nulového odhadu růstu HDP. Koalice byla za tento postup opozicí kritizována, především ze strany TOP 09. Je to prý příliš pesimistické, neodpovídající vývoji, moc konzervativní. A co se stalo? Na sněmovních stolech máme státní rozpočet, vycházející z určitých příliš optimistických předpokladů, což přiznal i ministr financí, který nás v posledních dnech prostřednictvím médií upozorňoval, že příjmy státu nakonec nemusí být takové, jak s nimi počítal, a že nám hrozí jejich propad v řádu miliard a že růst hrubého domácího produktu se nakonec může změnit v pokles hrubého domácího produktu, dokonce se záporným znaménkem.

Například v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce pan ministr financí Kalousek uvedl, že růst české ekonomiky bude v příštím roce podle říjnových odhadů jen jedno procento. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP