(Na žádost klubu TOP 09 přestávka prodloužena do 21.30 hodin. Jednání pokračovalo ve 21.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dámy a pánové, budeme pokračovat.

86.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření
a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady
č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 378/3/- vrácený Senátem

Vidím tady přihlášeného pana předsedu poslaneckého klubu ČSSD, pana poslance Sobotku, kterému uděluji slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Já bych rád požádal o procedurální hlasování. Navrhuji přerušit tento bod a odročit jeho projednávání na 10. prosinec letošního roku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dobře, dámy a pánové, zazněl zde požadavek procedurální. Ano, vidím, že je zde také požadavek na odhlášení. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami. Přivolám kolegy z předsálí. Takže, prosím, ještě Sněmovnu o chviličku strpení, kolegové ještě přicházejí do jednacího sálu.

 

Takže, dámy a pánové, zazněl zde procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do 10. prosince. Já o tomto návrhu zahájím hlasování.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 261, z přihlášených 99, pro 25, proti 74. Tento návrh byl zamítnut.

 

Můžeme tedy pokračovat v rozpravě. Dalším přihlášeným poslancem do rozpravy k bodu číslo 86 je pan poslanec Váňa, kterému tímto uděluji slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Váňa: Děkuji. Dobrý večer. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já předpokládám, že se kolegové tady, na pravé straně, usadí ještě, protože mám pro vás...

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Mám tady takový... Ano, já vím, že pět minut. Ale tady nastal takový bizarní problém, že mi zmizely z obrazovky desetiminutové stopky, takže dám pět minut a potom dalších pět minut, než se tento technický problém vyřeší.

 

Poslanec Roman Váňa: Dobře. Vzhledem k tomu, že už poměrně dlouho jsme nehovořili ke stavebnímu spoření, dovolil bych si rekapitulaci některých základních bodů a osvěžil bych celou problematiku.

Jde o zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní sociální podpoře stavebního spoření, a dále zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. A pohovořím o tom, nejen vzhledem k obsahu předkládané novely, ale především s ohledem na okolnosti, proč už podruhé v tomto volebním období máme na pořadu schůze Sněmovny jednu a tu samu materii.

Tím hlavním důvodem, proč je tento tisk předkládán, je fakt, že zmíněný zákon byl schválen ve stavu legislativní nouze a následně v důsledku jeho rozporu s Ústavou zrušen nálezem Ústavního soudu vyhlášeným pod číslem 119/2011 Sb. a zákonodárci byla tímto nálezem uložena lhůta do 31. prosince tohoto roku, kdy je třeba uvést předmětnou úpravu do stavu konformního s našim ústavním pořádkem. A důvod, proč se touto materií vůbec náš strážce ústavnosti zabýval? Jedním z nich je samotný obsah a ten druhý spočívá zejména ve způsobu, jakým si vláda představovala, že bude návrh proveden legislativním procesem. V tuto chvíli bych však nechtěl zabředávat do podrobností souvisejících s přijímáním tohoto předpisu, ale zaměřím se především na to, co tento zákon upravuje. Tedy institut stavebního spoření.

V prvé řadě je třeba říci, že stavební spoření jako takové dnes patří mezi nejvýhodnější způsoby spoření a v ekonomicky nestabilní době plné hrozících dopadů reforem je pro občana mnohdy jednou z mála finančních jistot, kterou vůbec má. Ke konci roku 2009 bylo ve stavebních spořitelnách po vázací lhůtě kolem 314 miliard korun na vkladech, tj. více než 75 % všech finančních prostředků. K roku 2011 tato částka činí přibližně 400 miliard korun, z čehož vyplývá, že spoří prakticky všechny rodiny a mnohdy více než jeden jejich člen. Tady bych podotkl, že já nemám stavební spoření a ani žádný z mých členů rodiny. Nicméně to dokazuje i fakt, že je uzavřeno téměř pět milionů smluv. Byť předkladatel návrhu zákona těmto lidem vyčítá, že jim stavební spoření neslouží k účelu, pro který bylo primárně určeno, nelze pominout fakt, že v dnešní době mnohdy skýtá opravdu jednu z mála finančních jistot, kterou lidé mají. Vždyť zrušením současného systému by nedošlo k ničemu jinému, než k tomu, že naši spoluobčané ztratí možnost, jak zhodnotit své tvrdě naspořené peníze. A stát? Ten se připraví o jednu z mála možností, která mu ještě zbývá, jak zmírnit dopady necitlivých reforem, které se z pera vládní koalice valí Parlamentem směrem k občanům, jako lavina, kterou bohužel zřejmě nedokáže nikdo zastavit. Jako lavina, která smete každého, kdo jí přijde do cesty.

Předkladatel tohoto zákona označil jako jeden z hlavních důvodů pro předložení svého návrhu, že je dán potřebou reagovat na situaci, kdy systém stavebního spoření v současné době nevede plně k podpoře financování bytových potřeb, a právě to bylo hlavním účelem jeho zavedení v roce 1993, a současně má zatěžovat výdajovou stránku státního rozpočtu. Pro většinu účastníků vnímá vláda stavební spoření spíše jako výhodný, státem podporovaný spořicí produkt, kdy po splnění pěti nebo šesti let je možné využít úspory k jakémukoli účelu - tedy nejen na financování bytových potřeb. Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že výplatou státního příspěvku osobám podle zákona o stavebním spoření tento systém čerpá prostředky všech daňových poplatníků ve prospěch pouze určité části, tj. účastníků stavebního spoření. Veřejný zájem by tak měl být na zmírnění této disproporce, který povede ke snížení výdajů státního rozpočtu. Jedním ze zajímavých argumentů je také tvrzení, že dalším, nikoli nepodstatným důvodem předložení návrhu je potřeba narovnání odlišnosti právních vztahů plynoucích ze stavebního spoření, konkrétně v oblasti zdanění příjmů oproti jiným bankovním vkladovým produktům.

K naplnění těchto premis tedy návrh zákona v části novelizující zákon o stavebním spoření přináší změnu spočívající ve snížení podpory stavebního spoření z patnácti na deset procent při zachování maximálního limitu základu ve výši dvaceti tisíc korun. Dále dochází ke změně nastavení limitů pro další činnost stavebních spořitelen, kdy dochází k úpravě jejich konstrukce. Zároveň dochází ke změně zákona o dani z příjmů ve vztahu k účastníkům stavebního spoření. Dochází tak ke zrušení osvobození příjmů z úroků z vkladů ze stavebního spoření, a to včetně úroků ze státní podpory.

Vládou jsou tedy v některých případech napadány pilíře, na kterých institut stavebního spoření jako takový vůbec stojí.

Nicméně s ohledem na skutečnost, že pokud by nebyl návrh schválen, tak by v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl zrušen zákon č. 348/2010 Sb., vlastně neobživla ustanovení platná před nabytím účinnosti tohoto zákona, je nezbytné v uvedeném termínu do 31. prosince tohoto roku přistoupit k návrhu tak, aby zde nevzniklo právní vakuum v jím upravované oblasti.***




Přihlásit/registrovat se do ISP