(15.00 hodin)
(pokračuje Váhalová)

Tento institut občanské iniciativy vítám a věřím, že posílí v rámci Evropské unie participativní demokracii. Dále by tato občanská iniciativa měla přispět k dalšímu přiblížení Evropy občanům a vytváření evropského veřejného prostoru.

Z nařízení a materiálu Evropské komise vyplývá, že za každou iniciativou musí stát nejméně milion občanů z alespoň jedné čtvrtiny členských států a v každém z těchto členských států bude požadovaný minimální počet podpisů vypočítán tak, že se vynásobí počet poslanců Evropského parlamentu z dané země koeficientem 750.

Navrhované iniciativy musí být registrovány v elektronickém registru, který zpřístupní Komise. Registraci lze zamítnout, pokud iniciativa zjevně odporuje základním hodnotám Evropské unie nebo zjevně přesahuje rámec pravomocí Komise v oblasti předkládání návrhů požadovaného právního aktu. Prohlášení o podpoře lze shromáždit v listinné nebo v elektronické podobě a organizátoři budou mít jeden rok na sběr nezbytného počtu podpisů poté, co Komise potvrdí registraci návrhu.

Po shromáždění a ověření podpisů v členských státech občanská iniciativa musí vše předložit Komisi. Od tohoto okamžiku bude mít Komise tři měsíce na to, aby žádost předloženou občany posoudila. Komise mezitím přijme organizátory, kteří budou mít rovněž příležitost svou iniciativu předložit ve veřejném slyšení, jež uspořádá Evropský parlament. Komise pak ve veřejném dokumentu uvede své závěry ohledně iniciativy a možných opatření, která se chystá podniknout, a svůj postup zdůvodní.

Námi projednávaný zákon má zajistit, aby toto nařízení o občanské iniciativě, které je přímo použitelné, mohlo technicky fungovat v České republice. Jedná se o povinnost zajistit certifikace on line systémů sběru prohlášení o podpoře občanské iniciativy, povinnost zajistit ověření prohlášení o podpoře prostřednictvím vhodných kontrol a v rámci vnitrostátního práva zajistit, aby se na organizátory vztahovaly vhodné sankce za porušení nařízení.

Závěrem mi dovolte malé zamyšlení. Pokud se podíváme na rychlost, s jakou byl institut občanské iniciativy schválen a bude platit v rámci Evropské unie, od přijaté Lisabonské smlouvy, což je asi dva a půl roku, a srovnám tuto rychlost s vývojem institutu českého referenda, který je zakotven v české ústavě z roku 1993, tak je smutné, že ho dodnes, po skoro devatenácti letech, nemáme stále ještě funkční.

Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Váhalové. Ptám se na další příspěvek do obecné rozpravy. Paní kolegyně Ivana Weberová, zpravodajka, má slovo.

 

Poslankyně Ivana Weberová: Děkuji za slovo. Já bych k tomu chtěla ještě dodat, že samozřejmě také vítám tuto snahu Evropské komise o demokratizaci a participativní demokracii v Evropské unii, ale ráda bych se mýlila, ale domnívám se, že tento předpis bohužel nebude příliš prakticky využitelný vzhledem k počtu podpisů, které je nutno shromáždit, a k tomu počtu zemí, z jakých tyto podpisy musí být shromážděny. Takže na mě to spíše dělá dojem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, odpusťte mi ten výraz. Ale třeba se mýlím a třeba se to skutečně bude v praxi hojně využívat, tento institut.

Ještě bych si dovolila navrhnout, tak jak to učinil již pan ministr, abychom odhlasovali zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na 30 dní vzhledem k tomu, že jde o implementaci evropské legislativy, kterou je nutno rychle přijmout. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní zpravodajce. Prosím o další přihlášku do obecné rozpravy. Není žádná, končím obecnou rozpravu.

Budeme se zabývat návrhy na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro evropské záležitosti. Já se ptám, zda má někdo jiný návrh na přikázání. Nikdo nemá.

 

Zahajuji tedy hlasování číslo 44. Táži se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán výboru pro evropské záležitosti. Kdo je pro a kdo je proti?

Hlasování číslo 44. Přítomno 143, pro 122, proti nikdo.

 

A nyní je před námi hlasování na zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30 dní.

Zahajuji hlasování číslo 45. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem na zkrácení lhůty. Kdo je proti?

Hlasování číslo 45. Přítomno 143, pro 120, proti 5.

 

Tento návrh byl přijat a konstatuji tedy, že návrh zákona jsme přikázali k projednání výboru pro evropské záležitosti. Lhůta k jeho projednání byla zkrácena na 30 dní. Tím končím projednávání bodu 21, sněmovního tisku 579 v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce.

 

Zahajuji projednávání bodu číslo

33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví
a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 581/ - prvé čtení

Tento návrh z pověření vlády uvede ministr vnitra Jan Kubice. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Jan Kubice Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o archivnictví a spisové službě, zákon o elektronickém podpisu a další související zákony.

Cílem návrhu zákona je stanovit podmínky pro nakládání s digitálními archiváliemi a zároveň upravit vlastní odbornou činnost digitálních archivů. Dalším důvodem předložení návrhu je potřeba jednotně upravit podmínky výkonu spisové služby na základě zkušeností z praxe, zejména s ohledem na vývoj elektronických systémů spisové služby. Návrh zákona současně zpřesňuje právní úpravu elektronického podpisu a v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise upravuje oblast přeshraničního ověřování uznávaného elektronického podpisu.

Úpravy navrhované v zákoně o archivnictví a spisové službě a v zákoně o elektronickém podpisu jsou promítnuty rovněž do dalších zákonů, tak aby byla v právním řádu zachována jednotnost užívaných pojmů. To je důvodem poměrně velkého rozsahu navrhovaného zákona, který je však z hlediska modernizace veřejného sektoru zcela nezbytný.

S ohledem na skutečnost, že předkládaný návrh zákona by měl nabýt účinnosti 1. července 2012, dovoluji si požádat Poslaneckou sněmovnu o zkrácení lhůty pro projednávání návrhu zákona ve výborech na 30 dnů.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Jaroslava Krupku.

 

Poslanec Jaroslav Krupka: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, tak jak tady zaznělo z úst pana ministra, jedná se o novelu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů.

Smyslem této novely je, jak již bylo zde řečeno, nakládání s digitálními archiváliemi a samozřejmě s ohledem na vývoj elektronizace veřejné správy i práce se spisovou službou.

Základní parametry této novely by se daly snad charakterizovat takto: Jednak je to stanovení podmínek nakládání s archiváliemi v digitální podobě, zejména jejich výběr a ukládání, a stanovení podmínek samotné archivace dokumentů v digitální podobě. Je to vymezení jednotného právního rámce pro provozování systému spisové služby u původců dokumentu a nakládání s dokumenty. Tady se vychází z praxe, a to jak z praxe týkající se spisové služby, tak například i praxe práce s datovými schránkami a ukládání dat, která přicházejí do datových schránek. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP