(13.00 hodin)

 

Poslankyně Jana Suchá: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, volební komise obdržela k tomuto bodu z poslaneckých klubů tyto návrhy: návrh na rezignaci, a sice v kontrolním výboru rezignuje pan Miroslav Bernášek.

Dále volební komise obdržela návrhy na volbu do jednotlivých orgánů Poslanecké sněmovny: na členství v kontrolním výboru byl navržen pan Jozef Kochan, na členství v mandátovém a imunitním výboru byla navržena paní Gabriela Kalábková, na členství v petičním výboru byl navržen pan Jozef Kochan, na členství v ústavněprávním výboru byla navržena paní Gabriela Kalábková a na členství ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj byl navržen pan Miroslav Bernášek.

Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny stanoví, že změny v ustanovených orgánech a v komisích lze provádět jen se souhlasem Poslanecké sněmovny a volba se koná většinovým způsobem. Jednací řád Poslanecké sněmovny však nestanoví způsob hlasování. Protože je ale obvyklé, že volba výborů a komisí probíhala vždy veřejným hlasováním, navrhuji hlasování veřejné pomocí hlasovacího zařízení.

Doporučuji tedy, aby po rozpravě k jednotlivým kandidátům Sněmovna jedním hlasováním vzala na vědomí rezignaci a potom jedním hlasováním provedla volbu nových členů orgánů, tak jak byli navrženi.

Nyní prosím, pane předsedající, abyste otevřel rozpravu k navrženým kandidátům a ke způsobu volby.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, proto rozpravu končím. Paní předsedkyně, přejete si závěrečné slovo?

 

Poslankyně Jana Suchá: Jelikož v rozpravě nebyly podány žádné návrhy a o návrhu na veřejné hlasování se nehlasuje, tak bychom nyní jedním hlasováním vzali na vědomí navrženou rezignaci.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Takže první hlasování bude o rezignaci členů.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 239 je přihlášeno 127, pro 103, proti nikdo. Konstatuji, že rezignaci jsme přijali.

 

Poslankyně Jana Suchá: A nyní bychom hlasováním en bloc rozhodli o volbě členů orgánů tak, jak jsem uváděla.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Další hlasování bude o volbě členů orgánů, tak jak je přednesla paní předsedkyně volební komise.

Zahajuji hlasování, kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti?

hlasování pořadové číslo 240 je přihlášeno 127, pro 102, proti nikdo. Konstatuji, že tato volba byla schválena.

 

A ještě paní kolegyně.

 

Poslankyně Jana Suchá: Já ještě jenom konstatuji, že Poslanecká sněmovna za prvé vzala na vědomí předloženou rezignaci a za druhé zvolila členy orgánů Poslanecké sněmovny tak, jak byli navrženi poslaneckými kluby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Tím můžeme ukončit projednávání tohoto bodu. Budeme pokračovat v dalších bodech. Na pořadu máme bod číslo

85.
Vládní návrh zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým
rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 990/ - prvé čtení

Prosím, aby z pověření vlády návrh uvedl pan ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Prosím, pane ministře.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládaný návrh zákona vlastně je reakcí na zrušení zákona o vlastnictví bytů a vyhlášky o podpoře družstevní a bytové výstavby. Ten obsahuje úpravu bytového spoluvlastnictví, avšak speciální problematiku bytových družstev, která stavěla s finanční a úvěrovou pomocí státu, ustanovení o bytovém spoluvlastnictví neřeší. V rámci projednávání nového občanského kodexu bylo konstatováno, že tato problematika má transformační charakter a není vhodné ji zařadit do kodexu, který by měl řešit pouze standardní vztahy.

Tím, že byl zrušen, nebo zrušením zákona o vlastnictví bytů a podpoře družstevní bytové výstavby zůstanou neupraveny záležitosti převodů vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům ve vlastnictví bytových družstev vzniklých do 1. ledna 1992 do vlastnictví oprávněných členů v případě, kdy členovi uvedeného bytového družstva vznikne právo na převod jednotky nebo skupinového rodinného domu do vlastnictví až po dni nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. V těchto případech bude také chybět právní úprava záležitostí přímo spojených s těmito převody jednotek, jmenovitě právní úprava vypořádání dosud nesplacených zvýhodněných jednoprocentních úvěrů poskytnutých družstvům typům SBD podle právních předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě, a případně i vracení příspěvků poskytnutých na tuto výstavbu. Obdobně se to rovněž týká družstevních bytů pořízených do roku 1985 družstvy typu SBD.

Kromě uvedeného po zrušení zákona o vlastnictví bytů nebude možné postupovat podle § 60 zákona o majetku České republiky, v němž se upravují bezúplatné převody pozemků z majetku státu do vlastnictví bytových družstev a následně do vlastnictví jednotlivých vlastníků bytů.

Svou podstatou by tato problematika mohla být předmětem přechodných ustanovení nového kodexu. Tato varianta byla zvažována v připomínkovém řízení, stejně jako návrh na ponechání části zákona o vlastnictví bytů v platnosti. Nakonec bylo přijato toto řešení, to znamená vydat zákon, který tuto problematiku upraví, a zachová tak právní jistotu a podmínky pro převody družstevních bytů i po období po účinnosti nového občanského zákoníku.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Milada Halíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Milada Halíková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, jak víme, dnem 1. ledna příštího roku nabude účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., tedy občanský zákoník, ve kterém je zahrnuta nová právní úprava vlastnictví bytů pod názvem "bytové spoluvlastnictví". Zákon ale nezahrnuje celý rozsah dosavadní právní úpravy uvedené v zákoně o vlastnictví bytů. V občanském zákoníku nejsou upraveny zvláštní podmínky pro převod jednotek a skupinových rodinných domů z vlastnictví některých bytových družstev, která vznikla před 1. lednem 1992, ani pro převody jednotek vzniklých družstevních bytů pořízených těmito družstvy formou nástaveb a vestaveb na domech jiných vlastníků. Přitom dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku dojde ke zrušení dosavadní zákonné úpravy vlastnictví bytů, včetně příslušných podzákonných norem. Stav právní nejistoty by se tak týkal, jak je ostatně uvedeno i v důvodové zprávě, přibližně 100 tisíc bytů a jejich uživatelů.

Vláda proto po přijetí nového občanského zákoníku, včetně jeho účinnosti od 1. ledna příštího roku, zvažovala tři varianty řešení, jak se o nich zmínil pan předkladatel. První nulová, že by vstoupil v účinnost nový občanský zákoník a nic jiného se nepřijalo. Tato varianta je ovšem velice riziková. V další variantě pak bylo zvažováno doplnit zákon o obchodních společnostech a družstvech nebo novelizovat zrušená přechodná ustanovení občanského zákoníku.***




Přihlásit/registrovat se do ISP