(9.20 hodin)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Poprosím, aby se slova ujal pan poslanec Vít Rakušan, který je zpravodajem pro prvé čtení. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už podrobně popsal pan ministr, skutečně se jedná o smlouvu, která je prospěšná především pro mladé lidi ať už z České republiky, nebo i naopak z Japonska. Každopádně je hodná podpory.

Japonský vzdělávací systém, jak jistě víte, je považován za jeden z nejlepších, nejpropracovanějších ve světě. Japonští studenti dlouhodobě mají nejlepší výsledky, jedny z nejlepších výsledků vůbec ve srovnávacích testech mezi jednotlivými státy na světě. Japonský trh skýtá řadu exportních příležitostí pro české firmy a vyznačuje se trvalým zájmem o inovace, nová, sofistikovaná řešení a i toto může být zásadním způsobem inspirativní pro mladé lidi z České republiky, kteří právě do Japonska vyrážejí na roční studijní pobyt. Je tedy jistě záhodno jim umožnit, aby si v rámci svého studijního pobytu v Japonsku měli možnost na své studium i přivydělat. Proto tuto smlouvu rozhodně doporučuji ke schválení. A měla by být dále projednána zahraničním výborem.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra nebo pana zpravodaje, zda mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

Budeme se tedy zabývat přikázáním výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím. Budeme tedy hlasovat.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti?

Hlasování číslo 72. Přihlášeno je 123 poslanců, pro 113, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Žádné další návrhy v tomto bodě nepadly, tento bod končím a všem děkuji. Tím jsme se vypořádali s celým blokem pevně zařazených bodů smluv a budeme tedy pokračovat prvními čteními.

 

Na řadě je bod číslo 15, který byl přerušen ve středu 24. 1. 2018, a jedná se o

15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 47/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Tady byl navržen postup podle § 90, odst. 2 a bylo zde už v průběhu jednání podáno veto dvou klubů, KDU-ČSL a ODS. Budeme tedy pokračovat standardně v procesu prvého čtení. V tuto chvíli je do rozpravy přihlášen pan poslanec Marek Benda. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já jsem včera své hlavní výhrady sdělil. Paní ministryně slibovala, že na ně zareaguje, takže bych možná teď vytvořil prostor pro možnou reakci paní ministryně a případně pak povedu dále polemiku. Myslím, že to, že chci navrhnout přikázání tohoto návrhu zákona ještě ústavněprávnímu výboru, zaznělo včera jasně. Spíše bych teď nechal šanci paní ministryni zareagovat na to, co bylo včera řečeno. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. A paní ministryně má zájem o vystoupení. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolím si zareagovat na pana poslance Bendu. Pokud jsem si dobře poznamenala včera ty podněty a otázky, tak odpovídám následovně. Implementace DAC 5 už je k dnešnímu dni provedena zhruba v polovině zemí Evropské unie, přičemž Francie a Slovensko, jen tak pro zajímavost, se vydaly stejnou cestou jako my, to znamená cestou obecnějšího procesního předpisu.

K dalším reakcím a poznámkám. DAC 5 vyžaduje, aby přístup správců k datům měli všichni správci daně, tedy nejen Finanční nebo Celní správa. Čili potvrzuji to, co tady včera bylo řečeno panem poslancem, že to samozřejmě může dopadat i na správce místních poplatků, protože to je také správce daně. To je samozřejmě bezesporu pravda. Nicméně z povahy věci oni budou z této možnosti vyloučeni, protože by museli prokázat, že to potřebují pro svoji konkrétní agendu. Například obce, které spravují poplatek ze psa, určitě drtivou většinu těchto dat nepotřebují a těžko by byly schopny prokázat, že u nich probíhá správa daně právě pro tuto oblast, takže je ani nesmí získat z povahy věci. A v podstatě týká se to převážně mezinárodní spolupráce při správě daní a tu de facto vykonává pouze zcela malý a nepatrný zlomek správců daně, je to zejména Finanční a Celní správa. To znamená, v praxi vůbec nemůže nastat situace, že by obce, které řeší například poplatky, to je klasický příklad správy daně, požadovaly nějaké informace, nebo mohly vůbec požadovat informace od povinných osob, například advokátů.

Co se týče kontrolních mechanismů, tak jak tady byly včera zmíněny, to není žádná novinka. Správci daně dnes běžně nakládají s mnoha citlivými daty. Mají jich k dispozici nadstandardně a fungují zcela standardní mechanismy správy daní, to znamená vnitřní i vnější, ať už je to ochrana podle daňového řádu, soudní ochrana, kontrolní orgány typu Úřad na ochranu osobních údajů, daňová mlčenlivost. To znamená, že tady myslím je těch kontrolních mechanismů, které zachovávají a chrání tyto údaje, celá řada. Nevzpomínám si, že by někdy došlo k nějaké aféře a údaje byly zneužity. Argumentace typu - já netvrdím, že to bylo včera řečeno, ale zaznívalo to třeba i v rámci legislativního procesu, třeba při debatách na úrovni Legislativní rady vlády - že si správce daně objedná například mezinárodní dotaz ze Slovenska, to nelze akceptovat, protože to by byl jasný exces a zneužití pravomoci. Ten dotaz musí jasně odpovídat, mít vazbu na správu daní, funguje to dneska buď... Je to reciproční výměna nebo je to automatická výměna. To všechno podléhá přísným regulím, mnohdy ze strany Evropské unie, protože to jsou harmonizované zákony. Takže toto víceméně vylučuji.

Ještě bych si dovolila, jestli mohu, nějakým způsobem vysvětlit, zjednodušeně, protože připouštím, že moje úvodní slovo včera mohlo být komplikovanější a samozřejmě pro ty, kteří třeba nejsou úplně v míře detailu, nemuselo být úplně jasné, tak si dovolím jenom shrnout fakta. My jsme povinni implementovat DAC 5. Pokud bychom ho neimplementovali, vystavujeme se riziku infringementu. Znovu opakuji, implementovala to už zhruba polovina zemí Evropské unie. My jsme dokonce už i po implementační lhůtě, která vypršela 31. 12. 2017. A byť jsme neměli v přípravě tohoto implementačního předpisu vůbec žádnou prodlevu, tak samozřejmě nám do toho vstoupil volební rok, takže to je tak, jak to je, za to v podstatě nikdo nemůže.

Co se týče implementace nad rámec, a já nepopírám, že jdeme v určité míře nad rámec implementace, tak jdeme u povinných osob, které ale nejsou zastřešeny žádnou profesní komorou, nejedná se o zástupce profesních komor. Jedná se o povinné osoby, kterými jsou třeba banky, další finanční instituce s bankovním tajemstvím, ostatní ekonomické subjekty. A ty už dneska jsou povinny sdělovat tento okruh informací Finančnímu analytickému úřadu. Nově je budou muset sdělovat správcům daně, tak jak jsem vysvětlovala před chvílí, o které správce daně by se jednalo, na jejich žádost za předpokladu, že správce daně prokáže jednoznačně... musí mít ze spisu zřejmé, že se jedná o správu daní. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP