Studie

ISSN 2533-4131

 

Právo / Trestní právo

5.323 Právní úprava přestupků ve vybraných zemí Evropy, se zaměřením na přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku
Autoři: Tomáš Babka, Martin Kavěna, Petra Mylková, Jan Němec, Michal Pohl, Jindřiška Syllová, Eva Tetourová, Barbora Mičicová, Radek Píša
(srovnávací studie, 11/2017, 51 str.)
Práce se zabývá problematikou právní úpravy přestupků ve vybraných zemích Evropy, přičemž zvláštní důraz je věnován přestupkům v oblasti veřejného pořádku, občanského soužití a majetku. Práce se zaměřuje především na sankce udělované za tato protiprávní jednání a na postupy uplatňované, jestliže pachatel dobrovolně neplní uložené sankce. Mimo jiné se text zabývá také vymezením subjektů příslušných k projednávání takto spáchaných přestupků a postupů, které mohou být uplatněny, jestliže pachatel jedná při spáchání přestupku recidivně. Součástí této práce je také zodpovězení otázky, zda právní řády vybraných zemí umožňují postihovat dávky sociální povahy v případě nesplnění sankcí uložených za spáchaný přestupek.

5.370 Hanobení prezidenta (Dokument PDF, 455 KB)
Autoři: Eva Sochorová, Jindřiška Syllová, Petr Valenta
(studie, 11/2016, 13 str.)
Práce přináší přehled historických souvislostí institutu hanobení hlavy státu na území České republiky a komparativní přehled trestněprávní ochrany hlavy státu v sousedních zemích ČR a v dalších zemích EU. Součástí práce je také výklad Evropského soudu pro lidská práva, který se týká míry ochrany osob aktivních ve veřejném životě.

5.270 Trestní a správní odpovědnost právnických osob ve vybraných členských státech EU (Dokument PDF, 524 KB)
Autoři: Kristýna Hračovová, Martin Kavěna, Dominik Skočovský, Monika Šamová
(studie, 6/2016, 26 str.)
Práce poskytuje přehled veřejnoprávních postihů protiprávního jednání právnických osob (trestní a správní odpovědnost). V první části práce jsou uvedeny nejčastější cíle veřejnoprávních postihů (prevence protiprávního jednání, odplata za spáchaný čin, náprava pachatele). Zdůrazňuje se, že právní akty Evropské unie nepřikazují členským státům zcela jednotný regulační model odpovědnosti právnických osob. Postihy mohou spočívat jak ve správním, tak v trestním právu. Ve světě existují tři základní modely odpovědnosti právnických osob: americký model (trestní odpovědnost právnické osoby za širokou škálu jednání zaměstnanců firmy), anglický či francouzský model (více restriktivní model trestní odpovědnosti) a německý model (správní odpovědnost právnických osob).

5.336 Prokazování původu majetku ve vybraných zemích Evropy (Dokument PDF, 242 KB)
Autor: Petra Bartošková
(srovnávací studie, 10/2013, 6 str.)
Tato práce podává základní přehled fungování modelů přiznávání majetku a příjmů osob ve vybraných evropských státech v porovnání s navrhovanými modely, jejichž zavedení do českého právního řádu je zvažováno. Úvodem práce jsou představeny aktuální návrhy českých politických stran, a to včetně návrhů zákonů podaných v VI. volebním období. Následuje srovnání se slovenskou právní úpravou, která zavádí povinnost prokazování majetku v režimu zvláštního řízení, a také s polskou právní úpravou, která postihuje neprokázané příjmy v daňovém řízení. Závěrem je zmíněna také daňová úprava v německy mluvících zemích, která postihuje majetek osob nad určitou stanovenou hranici.

1.227 Právní regulace legálního odposlechu členů parlamentů ve vybraných státech Evropy (včetně vazeb na úpravu imunity) (Dokument PDF, 338 KB)
Autoři: Marie Vlčková, Jitka Havlenová, Jindřiška Syllová
(studie, 7/2013, 34 str.)
Většina analyzovaných států dovoluje odposlechy poslanců za stejných podmínek jako ostatních občanů (a to jak poslechy policejní, tak odposlechy tajných služeb). Pouze v omezeném počtu zemí poslanecká imunita pokrývá i odposlechy a je pro ně nutno získat souhlas určitého orgánu parlamentu. V několika málo zemích je zvláštní úprava odposlechů poslanců založena na tom, že je povoluje jiný orgán než parlamentní komora, odlišný však od orgánu, který je povoluje pro ostatní občany. Pokud se týká kontrolního orgánu odposlechů, většina států žádný parlamentní orgán nemá. Kontrolní orgány na půdě parlamentu mají většinou postsocialistické státy (komise nebo výbory).

5.334 Právní úprava úplatkářství v mezinárodních souvislostech (Dokument PDF, 305 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Eva Tetourová
(studie, 7/2013, 21 str.)
Subjektem korupčních trestných činů v České republice a ve Francii je osoba obstarávající veřejný zájem. V německých zemích je subjekt užší, jedná se o úředníky veřejné správy. Skutková podstata uplácení a přijetí úplatku se v uvedených státech příliš neliší. Úplatkem je vždy výhoda materiálního i nemateriálního charakteru. Judikatura všech zemí určuje, co je ještě úplatkem a co je pouze společensky akceptovatelnou pozorností. Ve všech státech musí u přijetí úplatku existovat souvislost mezi výhodou a jednáním pachatele, které následovalo nebo předcházelo jejímu přijetí či přislíbení. Případ ujednání spočívajícího v přijetí slibu o poskytnutí politické funkce za závazek určité činnosti v rámci zastupitelského mandátu (např. vzdání se mandátu) nebyl u uvedených státech konkrétně nalezen. Pokud se týká Francie, kde mohou být poslanci potenciálními pachateli přijetí úplatku, dostupné komentáře podobný případ nezaznamenaly.

5.333 Trest doživotí jako výjimečný trest (Dokument PDF, 376 KB)
Autoři: Petra Bartošková, Martina Černá, Veronika Fuksová, Hana Pultarová, Eva Tetourová
(studie, 3/2013, 26 str.)
Studie se zabývá srovnáním trestu odnětí svobody na doživotí ve vybraných evropských zemích z hlediska jeho povahy jako trestu výjimečného. Práce je zaměřena zejména na podmínky udělení a výkonu doživotního trestu, a na možnost podmíněného propuštění z výkonu trestu doživotí. V práci jsou také představeny specifické instituty spojené s trestem doživotí v některých zemích (časově neomezená detence, možnost přeměny doživotního trestu apod.)

5.332 Právní úprava tzv. whistleblowingu a ochrany whistleblowerů ve vybraných zemích (Dokument PDF, 681 KB)
Autoři: Martin Kavěna, Petra Mylková, spolupráce: Radek Blížkovský, Dana Pelíšková
(studie, 10/2012, 89 str.)
Studie vychází z pojmu „whistleblowing“, který je využíván v odborné literatuře i Evropskou unií za účelem popisu situace, kdy jednotlivec poskytne nebo zveřejní informaci o tom, že dochází k protiprávní či jiné (např. neetické) činnosti. Právní úprava whistleblowingu pak označuje soubor právních norem, které dopadají na takto popsanou situaci – od právní úpravy, která předepisuje způsob oznamování takových informací, až po ochranu oznamovatele (ochrana oznamovatele jako svědka, ochrana v pracovněprávních vztazích) nebo případnou odměnu pro oznamovatele. Informační podklad poskytuje přehled právní úpravy ve vybraných zemích (ČR, Irsko, Maďarsko, Nový Zéland, Slovinsko, Spojené Království, USA, SRN, Rumunsko) a dále přehled vybraných relevantních mezinárodněprávních dokumentů přijatých na půdě OSN a Rady Evropy.

5.028 Pomoc státu obětem násilných trestných činů ve vybraných státech (Dokument PDF, 353 KB)
Autor: Eva Tetourová
(srovnávací studie, 8/2011, 38 str.)
Pomoc obětem trestných činů od státu vychází z principu ochrany práv a oprávněných zájmů osob, které se staly oběťmi trestného činu a v souvislosti s ním utrpěly újmu. Tato pomoc předpokládá vytvoření systému, na základě kterého by stát za splnění určitých podmínek kompenzoval škodu, která těmto osobám vznikla. Ve většině států má však tato pomoc spíše subsidiární charakter. V prvé řadě by to tedy měl být pachatel trestného činu, kdo nahradí oběti vzniklou škodu a poskytne oběti určitou kompenzaci za to, co jí způsobil. V řadě případů však náhrada škody od pachatele není možná a na jeho místo tak nastupuje stát.

5.320 Postihování praní špinavých peněz – obrácení důkazního břemene (Dokument PDF, 255 KB)
Autor: Petra Mylková
(srovnávací studie, 8/2011, 15 str.)
Práce se zabývá tématem zajišťování výnosů pocházejících z trestného činu praní špinavých peněz. Problémem postihování pachatelů v těchto případech je nutnost prokázání nezákonného původu majetkového prospěchu orgány činnými v trestním řízení. Některé evropské země (zejména Německo a Nizozemí) proto do své právní úpravy zavedly ustanovení přispívající k ulehčení důkazního břemene a k usnadnění postupů orgánů činných v trestním řízení v těchto případech. Práce zkoumá míru důkazního ulehčení v právních řádech vybraných evropských zemí ve vztahu k trestnému činu praní špinavých peněz a další opatření, která tyto státy zavádějí ve snaze o efektivnější a účinnější postihování těchto trestných činů.

5.317 Oznámení úplatku v evropských státech (účinná lítost, polehčující okolnosti, privilegované skutkové podstaty) (Dokument PDF, 245 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 6/2011, 10 str.)
Tato práce se zabývá komparací zákonných úprav některých evropských států pokud se týká určitých forem aktivní součinnosti pachatelů podplácení (včetně oznámení činu) s orgány činnými v trestním řízení. Zabývá se zvláštní formou účinné lítosti u uvedeného trestného činu. Pokud pachatel podplácení dobrovolně a sám oznámí svůj čin, za splnění určitých dalších podmínek je jeho čin podplácení beztrestný. Tato práce reaguje na změnu zákonné úpravy resp. na vypuštění účinné lítosti u podplácení, které přinesl nový trestní zákoník.

5.296 Legislativní opatření namířená proti extremismu ve vybraných zemích (Dokument PDF, 450 KB)
Autoři: Jan Pulda, Hana Veselá
(informační studie, 6/2010, 21 str.)
Studie popisuje situaci v boji s extremismem ve Spolkové republice Německo, v Rakousku, ve Francii a ve Spojených státech amerických. U každé země se zaměřuje na popis historických kořenů politického extremismu a popisuje také současnou situaci. U každé země je následně popsán legislativní a institucionální rámec, kterým daný stát čelí extremistickým hnutím.

1.207 Parlamentní imunita (Dokument PDF, 413 KB)
Autor: Eva Částková
(informační studie, 1/2010, 23 str.)
Parlamentní imunita je chápána jako nástroj preventivní ochrany, jako institut, který vznikl za účelem ochrany činnosti zákonodárného sboru jako celku. Jeho smyslem je chránit parlament prostřednictvím ochrany jeho jednotlivých členů. Nejedná se tedy o ochranu členů parlamentu jako soukromých osob. Není proto možné chápat imunitu jako osobní privilegium zákonodárců, jako výsadu udělenou v jejich prospěch, ale jako privilegium parlamentu a zprostředkovaně pak i osob, které jej tvoří. Imunita představuje funkční privilegium, je udělena parlamentu a jeho členové jsou chráněni jen proto, že jsou jeho členy. Studie obsahuje historický a teoretický výklad parlamentní imunity, stejně tak jako příklady její úpravy ve vybraných zemích. Zvláštní část práce je věnována popisu platné úpravy v České republice.

5.289 „Neoprávněné nakládání s osobními údaji“ § 178 trestního zákona v kontextu trestních zákonů vybraných evropských států (tzv. náhubkový zákon) (Dokument PDF, 300 KB)
Autor: Hana Veselá
(srovnávací studie, 8/2009, 13 str.)
Práce srovnává trestný čin "Neoprávněné nakládání s osobními údaji" s právní úpravou ve vybraných zemích a řeší otázku, zda i v jiných státech existují trestněprávní ustanovení, stěžující práci žurnalistů takovým způsobem, jak je tomu v České republice.

5.283 Dohoda o vině a trestu v USA, Německu a na Slovensku (Dokument PDF, 261 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Hana Veselá
(srovnávací studie, 1/2009, 10 str.)
Práce poskytuje přehled o podobě právní úpravy dohody o vině a trestu ve třech vybraných zemích. U každé země je uvedena definice tohoto právního institutu, zákonné podmínky, formální náležitosti a následná aplikace. Pozornost je věnovaná také efektivnosti této právní úpravy.

5.268 Exemplární náhrada škody v angloamerických a kontinentálních právních řádech (Dokument PDF, 326 KB)
Autor: Martin Kavěna
(studie, 4/2007, 18 str.)
Exemplární náhrada škody (angl. punitive damages, exemplary damages) je pojem, který se v angloamerickém právu užívá k označení náhrady škody s represivní funkcí v rámci občanskoprávního řízení. Jde o situaci, kdy soud rozhodne, že žalovaná strana musí nejen nahradit skutečnou újmu, kterou způsobila žalující straně, ale i zaplatit částku, která má represivní i odstrašující funkci. Kromě anglosaských států existuje jen několik států s kontinentální právní tradicí, které umožňují v omezeném rozsahu ukládat exemplární náhradu škody. Práce poskytuje přehled platné právní úpravy v angloamerických jurisdikcích (Velká Británie, Austrálie, Nový Zéland, USA, Kanada) a v některých kontinentálních jurisdikcích (Québec, Filipíny, Itálie, Brazílie) a dále zmiňuje přesun k soukromoprávní regulaci jako vhodnějšímu nástroji pro vynucování práva v Evropské unii.

5.264 Komunitarizace bez Ústavy? (Dokument PDF, 302 KB)
Autor: Lenka Pítrová
(studie, 2/2007, 11 str.)
Diskuse o rozsahu legislativních pravomocí Společenství v oblasti trestního práva.

5.263 Právní úprava ochrany svědka v rámci trestního řízení a možnosti snížení trestu výměnou za spolupráci s orgány činnými v trestním řízení (Dokument PDF, 624 KB)
Autoři: Tereza Burianová, Martin Kavěna
(srovnávací studie, 1/2007, 38 str.)
Boj proti organizovanému zločinu a proti dalším formám závažné trestné činnosti vyžaduje právní nástroje, které usnadní orgánům činným v trestním řízení získávání informací, které mohou vést k odhalování a objasňování takovéto trestné činnosti. V prvé řadě je nutné motivovat svědky, aby poskytli potřebné informace. Ochota svědků spolupracovat může být podpořena nabídnutím vhodné ochrany, resp. nabídnutím určitých úlev, pokud sami spáchali trestný čin (možnost snížení trestu, dohoda o imunitě). Práce srovnává právní úpravu ve vybraných státech EU a v USA.

5.075 Trestněprávní ochrana mládeže před násilím a pornografií
Autoři: JUDr. Jindřiška Syllová, CSc.
(informační studie, 5/1996, 12 str. a 4 příl.)
Trestné činy líčení násilností, zpřístupnění pornografických písemností mladistvým v Německu, Rakousku, Švédsku, Velké Británii.




ISP (příhlásit)